Články
Zapojte do výběrka člověka s epilepsií
Uchazeč, který vám svou diagnózu sdělí, přestože dle zákona nemusí, s vámi pravděpodobně chce jednat na rovinu. Jeho otevřenost lze vnímat jako vstřícné gesto. A to není vše. Představujeme vám další argumenty, proč člověka s epilepsií neposuzovat primárně dle jeho diagnózy a proč ho zapojit do výběrového řízení. Může pro vaši firmu být přínosem obdobně jako kdokoli jiný. Každý člověk má své klady i zápory, je jen otázkou, co převažuje.
Zaměstnání nebo podnikání?
Článek obsahuje zpracování tématu Zaměstnání nebo podnikání, na fotografii tak trochu jiná květinová dílna: Aranžérie je sociální podnik Společnosti E, ve kterém jsou zaměstnáváni především květinářky a květináři, kteří čelí epilepsii.
Mám nějaké povinnosti vůči zaměstnavateli?
Vzájemných povinností a práv je v pracovním vztahu skutečně mnoho — celý zákoník práce a související předpisy jsou jejich důkazem. Nicméně stojí za to si alespoň některé povinnosti připomenout. Proto jsme připravili přehled nejčastějších otázek a odpovědí, které mohou být pro lidi s epilepsií praktickým vodítkem.
Jak a zda sdělit diagnózu epilepsie v životopisu?
Nevíte, jestli v životopisu zmínit, že máte epilepsii? Patří taková informace vůbec do CV? A pokud ano, jak diagnózu vlastně komunikovat? O své diagnóze nejste povinni svého potenciálního zaměstnavatele před pohovorem informovat. Nejdůležitější je informace o vaší osobě přehledně a strukturovaně představit. Zvýšíte si tak šanci na postup ve výběrovém řízení. Dobře napsaným životopisem můžete udělat dobrý první dojem. Press enter or click to view image in full size
Mám zaměstnavatele informovat, že mám epilepsii?
Čeká vás pohovor do nové práce a přemýšlíte, jestli při něm hovořit o epilepsii? Máte pochybnosti, zda současnému zaměstnavateli říct o své diagnóze? Nejste sami. Mnoho lidí s epilepsií se během svého pracovního života setkává s obdobným dilematem. Podle nedávného výzkumu Společnosti E, zamlčuje svou diagnózu před zaměstnavatelem přibližně 20 % lidí s epilepsií v Česku. Co je ale lepší? Říct, či neříct? Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Několik podnětů k zamyšlení, které vám z pohledu psycholožky při rozhodování mohou pomoci najdete v tomto článku.
Jak vtáhnout do týmu nového kolegu s epilepsií?
První dny v práci mohou být pro nového člena týmu těžké. Zvyká si na nové prostředí, seznamuje se s kolegy a pravidly nebo se učí nové postupy. Vytvořit dobře spolupracující tým je důležité ať už máme zaměstnance s epilepsií, nebo bez. Epilepsie v tomto směru nemusí být na překážku, přesto se podívejme na možnosti, jak zpříjemnit vstup zaměstnanci s touto diagnózou do kolektivu.
Napište správně inzerát, abyste oslovili i lidi se zdravotním handicapem
Snad každý HRista nebo personalista dobře ví, že pokud nemá zrovna k ruce šikovného copywritera, napsat atraktivní a přitom informačně nabitý inzerát na pracovní pozici může být docela velký oříšek. Je dobré si dopředu uvědomit, že na jeho úspěšnost může mít vliv mnoho faktorů, od současného stavu pracovního trhu přes využívané portály až po aktuální období v roce. Některé z nich ovlivnit nedokážeme, ale můžeme si alespoň trochu pomoct právě dobře napsaným pracovním inzerátem. Tím spíše, pokud chceme zaujmout nějakou konkrétní cílovou skupinu, jako jsou například lidé s handicapem — tedy i osoby se zdravotním postižením (OZP). Do této kategorie spadají i osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) či lidé pobírající invalidní důchod (ID).
Tipy, jak si najít práci
Hledání nové práce nemusí být vždy lehké, zvláště když se k tomu přidruží zdravotní problémy. Ty mohou, ale nutně nemusí, náš pracovní výkon limitovat. Podívejme se na tuto situaci jako na novou zkušenost a příležitost ke změně v životě, která může přinést mnoho pozitivního. Nabízíme vám základní přehled možností, které můžete při hledání práce využít. Inspirujte se na následujících řádcích.
Kvalifikace jako hlavní kritérium pro výběr kandidáta
Pro zaměstnavatele by měla být kvalifikace vždy hlavním kritériem, podle kterého vybírá vhodného zaměstnance do své firmy nebo týmu. Hodně lidí si pojem „kvalifikace” spojuje s tzv. hard skills, neboli tvrdými dovednostmi, jako je ovládání cizího jazyka, znalost určitých technologií, technické dovednosti apod. U některých pozic jsou ale vyžadovány také tzv. soft skills, měkké dovednosti, které se více týkají emoční a sociální inteligence. Je ale důležité pamatovat, že některé firmy, jako je třeba naše Purple Technology, se zaměřují na kandidáta jako celek. Proto i v případě, že kandidát má požadované technické znalosti, zaměřujeme se na to, jak komunikuje, zda osobnostně zapadne do našeho týmu a také jaká je jeho motivace u nás pracovat. Do tohoto celku může spadat i diagnóza epilepsie nebo jiného onemocnění či znevýhodnění. V rámci rozhodování o kvalitě uchazeče má však tato informace minimální vliv a spíše může sloužit pro budoucí nastavení pracovních podmínek.
Jak se vymanit z tradičních forem pracovních úvazků
Hledáte nového zaměstnance, ale nemůžete najít toho pravého? Možná je problém v tom, jaké pracovní podmínky nabízíte. Existuje mnoho lidí, kteří jsou něčím limitovaní, jsou to samoživitelé, lidé starající se o osobu blízkou nebo lidé limitovaní nějakou nemocí, například epilepsií. Zkuste přejít na flexibilní formu pracovních úvazků a možná naleznete skvělého zaměstnance právě z těchto řad. Press enter or click to view image in full size
OZP a OZZ z pohledu zaměstnavatele
Jste odpovědným zaměstnavatelem, který nabízí práci i zdravotně handicapovaným lidem? Narazili jste mezi zájemci o zaměstnání na zkratky OZP či OZZ a nejste si jisti, co znamenají a jaké výhody vám mohou přinést? Následující článek přináší odpovědi nejen na tyto otázky.
Správně právně pro zaměstnavatele: máte uchovávat informace o zdravotním stavu zaměstnanců?
Zkratka GDPR, za níž se skrývá evropské nařízení o ochraně osobních údajů, v posledních téměř čtyřech letech potrápila nejednu z firem. HR je přitom právě tím oddělením, v němž se v praxi setkáváme s největším množství údajů. Co dělat, když se vám zaměstnanec svěří se zdravotní diagnózou nebo problémem? Patří tato informace do firemních systémů nebo osobních poznámek náboráře? Měli byste se zaměřit na její zabezpečení? Přečtěte si další z článků z právní oblasti.
Na co se ptát, když vám uchazeč/zaměstnanec sdělí, že má epilepsii
Co dělat v situaci, kdy uchazeč při pracovním pohovoru svou diagnózu sám otevře? Jak reagovat a na co se citlivě doptat, abychom společně našli správné řešení?
Vše o epilepsii v práci pro zaměstnavatele
Zaměstnávání osob s epilepsií není překážkou, pokud mají zaměstnavatelé správné informace a přistupují s otevřeností a respektem. V následujících 10 bodech shrneme zásadní poznatky a rady, které pomohou vytvořit bezpečné a podpůrné pracovní prostředí, ze kterého budou těžit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec s epilepsií. Press enter or click to view image in full size
Interní komunikace pomáhá budovat zdravé pracovní vztahy
Dobrá komunikace je klíčem k úspěchu nejen v osobním životě, ale i v zaměstnání. Spokojenost a stabilita zaměstnanců ve firmě je ovlivňována mnoha aspekty. Rozhodující není jen mzda, pracovní náplň či pracovní kolektiv. Důležitou roli hrají i pracovní podmínky, možnosti osobního a kariérního růstu nebo třeba péče o zaměstnance. Ta zahrnuje různé benefity či akce stejně jako efektivní interní komunikaci spočívající v obousměrném toku informací — směrem k zaměstnancům, ale také naopak od zaměstnanců k vedení firmy. Dobré fungování všech těchto oblastí posiluje nejen vzájemný vztah zaměstnanců a jejich zaměstnavatele, ale také zvyšuje jeho atraktivitu pro uchazeče o práci, zlepšuje jeho pověst a tím i konkurenceschopnost.
Proč je diverzita pracovního týmu přínosná
Diversity management neboli řízení rozmanitosti je již několik let kvůli globalizaci i nedostatku kvalitních pracovních sil na českém trhu práce velmi skloňované téma. Díky tomu jsou mnozí zaměstnavatelé otevřeni i náboru dříve opomíjených skupin uchazečů o práci, např. cizinců, absolventů škol bez praxe, starších osob, maminek na mateřské dovolené, samoživitelů či osob zdravotně znevýhodněných. Ptáte se, proč se situace změnila a jaké jsou přínosy různorodého týmu?
Otázka na zdravotní stav by padnout neměla
“Někdy to může znamenat trošku práce navíc, ale může to mít v konečném důsledku velký přínos pro obě strany,” říká o epilepsii v práci Klára Janíčková, HR Specialistka ve firmě Purple Technology. Klára Janíčková vystudovala Speciální Pedagogiku na MU se zaměřením na Logopedii a Surdopedii. Žije v Brně. Ve volném čase ráda sportuje, miluje tanec a to jak aktivně, tak pasivně. Když to situace dovoluje, ráda chodí do divadla a na různé kulturní akce.
Problémy nalézt práci často plynou z nejistoty, kterou člověk s epilepsií cítí
Janě cestu k vhodné práci komplikovala řada omezení, která epilepsie přináší. A nejednalo se pouze o komplikace zdravotní. Jednou z překážek byla například absence řidičského průkazu. Než nalezla vyhovující pracovní pozici, dvakrát musela změnit zaměstnání. Nakonec se jí práci podařilo získat a dnes pracuje jako programová manažerka na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Přečtěte si rozhovor, ve kterém sdílí svůj příběh a cenné zkušenosti týkající se epilepsie a zaměstnání.
U nás nikdo svůj handicap skrývat nemusí
Jiří Zelenda je výkonným ředitelem společnosti Scio, která se zaměřuje na vzdělávání dětí a vyniká svým jedinečným přístupem. Tak „trochu jinak“ se Scio chová nejen k dětem, ale také ke svým zaměstnancům. I těm se zdravotním znevýhodněním. Vztahy jsou zde založené na vzájemné důvěře a vstřícnosti. Nenechte si ujít rozhovor, který vám ukáže, že to jde i jinak — lépe.
Přistupujte k epilepsii pozitivně
Michal se potýká s epileptickými záchvaty od dětství. Prošel si řadou nepříjemností, které ho však nezastavily v jeho cestě k povolání, které ho naplňuje. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a dnes se zabývá výzkumem v letectví. Jeho příběh je jeden z těch pozitivních, nechte se jím inspirovat.
S předsudky jsem se setkala velmi často
Lenka prošla řadou zaměstnání a velmi často se setkávala se zaměstnavateli, kteří k diagnóze epilepsie přistupovali s předsudky. Kvůli epilepsii nebyla do řady zaměstnání přijata a nezřídka se také potýkala s negativní reakcí okolí. I proto se rozhodla o své nemoci raději příliš nemluvit. Jejím snem bylo pomáhat lidem a o to nepřestává usilovat dodnes.
Dělejte naplno, co vás baví
Míša se závodně věnuje parkurovému skákání a jezdectví je jejím životním koníčkem. Před rokem prodělala svůj první epileptický záchvat a bohužel zdaleka ne poslední. Epilepsie pro ni nepředstavuje překážku v zaměstnání, ale v tom, co ji nejvíce naplňuje a baví. Tuto překážku se však rozhodla překonat.
Vyjádření Společnosti E ke světelné reklamě v pražském metru
Světelná reklama instalovaná v pražském metru v posledních týdnech vyvolává silné reakce veřejnosti. Společnost E se na základě podnětů lidí s epilepsií i dalších cestujících rozhodla toto téma otevřít a zasadit ho do širšího kontextu bezpečnosti a ohleduplnosti ve veřejném prostoru.
Pomohlo mi problém pojmenovat
Klára Perlíková patří k lidem, kteří epilepsii přijali jako součást života. Nemoc ji nijak nezabránila v cestě za jejími cíli — vystudovala doktorát z etnologie, má tři zdravé děti, pracuje jako průvodkyně na Scio škole, ráda sportuje a cestuje. Jak k epilepsii přistupuje, co jí pomohlo a čím se v životě řídí? Nechte se inspirovat následujícími řádky.
Vycházej ze skutečných rizik, ale i možností a příležitostí, ne z předsudků a mýtů
Jakožto multidisciplinární tým Epizóny vybízíme zaměstnavatele, abychom při zvažování, zdali zaměstnance s epilepsií , vycházeli ze skutečných rizik, možností a příležitostí, odpustili se od předsudků a mýtů, která provází onemocnění. Ke stejnému postoji v souvislosti s pracovním životem žádáme také zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, kteří s diagnózou žijí. O tom, jak toho dosáhnout nebo jak se k diagnóze staví českou legislativu, bavil jsem se s Klárou Sommerovou , právničkou a novinářkou, která zaštiťuje právní rubriku našeho informačního portálu.
Chci najít způsob, jak vyzvat zaměstnance k odvaze o zdravotních problémech mluvit
Jedna z nejvýše postavených manažerek diverzity u nás. Na ní záleží, jestli velký finanční dům České spořitelny bude příkladem společnosti vstřícné zdravotním a jiným odlišnostem. Petra Ondrušová zastává v České spořitelně pozici Chief Diversity Officer. Má za sebou zářnou kariéru ve finančnictví, vedla Erste Premier. Nyní se po super rychlé mateřské ze své pozice věnuje stanovení strategie a priority České spořitelny v oblasti diverzity a Epizóny o své práci poskytla rozhovor.
Nezažil jsem, aby někdo hejtoval férovost
Muž, který hýbe českým HR světem. Má myšlenky, má vizi, mluví o hodnotách a snaží se o tom jen nekecat. Založil Cocumu, portál, kde firmy ukazují, co jinde není vidět – jak se u nich lidé cítí. Petr Skondrojanis.
K výrobě barevných latté mě přivedla epilepsie, říká Peter Popovič
Epilepsie přivedla Petera k vlastnímu podnikání. Kvůli epilepsii nemohl pít kávu s kofeinem, a tak vymyslel vlastní alternativu. Začal vyrábět barevná latté, nápoje, které jsou složené z čistě přírodních ingrediencí a superpotravin. Pomáhá tak ostatním ke zdravějšímu životnímu stylu a ve své práci konečně našel smysl.
Vnímejte, co tělo potřebuje
Monika se s epilepsií potýká od dětství a tato diagnóza jí bezstarostná dětská léta výrazně zkomplikovala. V dospělosti však plně přijala, našla pro sebe vhodnou léčbu a naučila se s epilepsií žít. V současnosti již epilepsie nečiní výrazné problémy v soukromém, ani v pracovním životě. Jak toho dosáhla?
Pokud Vám operace mozku může pomoci, nebojte se jí, říká Vlasta
Vlasta je jedním ze šťastných lidí, kterým moderní medicína změnila život. Nebýt jí a šikovných lékařů, potýkal by se nejspíše stále s velkými epileptickými záchvaty, které mu komplikovaly jak osobní, tak pracovní život. Díky operaci mozku je zcela bez obtíží a epileptické záchvaty jsou pro něj již 9 let minulostí. Dnes běhá půlmaratony a závodí na kole. Inspirujte se jeho příběhem.
Kvalita života dospělých osob s epilepsií
Dominika Klodnerová čerstvě nastoupila na pozici sociální pracovnice a koordinátorky osobní asistence v obecně prospěšné společnosti Maltézská pomoc v Brně. Obor sociální práce vystudovala na Evangelické akademii, Vyšší odborná škola sociálně právní. Své studium ukončilo kvalifikační práce na téma „Kvalita života dospělých osob s epilepsií“. Problematice se věnuje mimo jiné kvůli tomu, že od první třídy s fotosenzitivní epilepsií žije. Věří, že o nemoci se musí mluvit nahlas, teprve potom se destigmatizuje. O závěrech jejího výzkumu jsme spolu vedli rozhovor.
Život občas přináší složité situace. Je potřeba v sobě najít sílu, trpělivost a odvahu a se vztyčenou hlavou je překonat
Marie Jirková epilepsie onemocněla po virové meningitidě, kterou prodělala v průběhu druhého roku svého života. Od té doby měla čas od času série záchvatů, které ji obtěžovaly v osobním životě, ve škole i zaměstnání. Ve čtyřiadvaceti letech se ovšem rozhodla podstoupit operativní zákrok, který změnil život. Když jí lékaři nabídli, dlouho neváhala. Jak sama říká, šla do toho po hlavě a dnes určitě nelituje. Od té doby je její zdravotní stav plně kompenzovaný a život si užívá na plné obrátky. O epilepsii už s kolegy mluví jen v případě, kdy jim chce dodat odvahy zvládnout obtížné životní situace. Jaká byla Mariina cesta k operaci a jak jí změnila život?
Nebojte sa otvorene komunikovať
Epilepsie Krištofovi vstoupila do života těsně před nástupem na vysokou školu. Jak sám říká, s přijetím diagnózy se popral dobře, nejvíce ho trápila doktorem doporučená stopka sportu. I ten dnes ale s nadšením provozuji a dalo by se říct, že jeho život je ve srovnání od toho bez epilepsie téměř neliší. Když na to přijde řeč, o diagnóze Krištof s okolím mluví otevřeně a věří, že zejména v práci je to správná cesta ke společnému porozumění. Přečtěte si rozhovor a nechte se inspirovat jeho zdravým přístupem k životu s chronickým onemocněním.
Ráda bych pomáhala dětem, říká Aneta
S epilepsií Aneta žije od čtyř let. V současnosti pracuje v domově sociálních služeb v chráněném bydlení, kde pomáhá lidem s mentálním postižením. Přemýšlí ovšem, že by si udělala kurz asistenta pedagoga a změnila zaměstnání. Ráda by pomáhala dětem, které se ocitají v situaci, kterou kdysi na základní škole sama zažila.
Nebýt postižení mého syna, nevznikl by sociální podnik Aranžérie
Martina je maminkou Míši (29 let) a Tomíka (23 let). Tomík se narodil s dětskou mozkovou obrnou a později mu byla diagnostikována epilepsie, bulbární paralýza a středně těžké mentální postižení. Co se nahrává v hlavě rodiče pečujícího o dítě s handicapem a jak řeší otázku zaměstnání? Proč se stala jednou ze zakladatelek sociálního podniku? Nejen o tom jsem se bavila s Martinou.
Abyste mohli dál šířit povědomí o epilepsii, komentuje svou motivaci darovat peníze Josef Pop
Přestože s ní žil už předtím, epilepsii mu diagnostikovali po autonehodě ve 20 letech. Tehdy dostal za volantem svůj první velký křečový záchvat. Dříve nikoho nenapadlo, že se jedná o epileptické záchvaty. O životě s epilepsií jsem si povídal s Josefem Popem, dárcem Společnosti E. Děkujeme! Press enter or click to view image in full size
EPIMONITORY - kompenzační pomůcky pro lidi s epilepsií k detekci epileptických záchvatů a monitoraci životních funkcí
Jsem maminka desetiletého Kuby, který trpí vzácnou, těžkou a nevyléčitelnou formou epilepsie - syndromem Dravetové, která je rezistentní na léky a má mnoho přidružených diagnóz, jako je autismus, mentální retardace, pohybové problémy a mnoho dalších. V rámci synovy epilepsie jsem se setkala s různými typy epileptických záchvatů, od těch nejmenších až po závažné život ohrožující stavy nazývané status epilepticus. Jsem si navíc vědoma i velkého "strašáka" lidí s epilepsií, a to SUDEP, tedy náhlé nevysvětlitelné smrti pacienta s epilepsií, a proto jsem se rozhodla pro zajištění co největšího možného bezpečí pro svého syna a zároveň klidu pro mě, jako trvale pečující osoby. Začala jsem tedy synovy epileptické záchvaty a životní funkce monitorovat.
Nemohla jsem jet se spolužáky a nikdo mi nevysvětlil proč
Jaké to je vyrůstat s epilepsií, která není na první pohled vidět, ale přesto zásadně ovlivňuje každodenní život? O svých zkušenostech vypráví mladá žena Bára, která se s diagnózou potýká už od dětství. Otevřeně popisuje, s jakými předsudky se setkávala ve škole, proč bylo těžké vysvětlovat svou situaci okolí a jak ji epilepsie připravila o některé zážitky se spolužáky. Její příběh je nejen o překážkách, ale především o odhodlání, podpoře rodiny a hledání cesty k vlastnímu sebepřijetí.
Ketogenní dieta při léčbě epilepsie
Ketogenní dieta je účinnou léčebnou metodou pro pacienty s epilepsií, kteří nepříznivě reagují na léky. V České republice jde o prověřenou metodu s mnohaletou praxí. Tato dieta zcela naplňuje rčení: „Jídlo je lék.“ Právě ketogenní dieta a její modifikace používá potraviny k léčbě pacienta s epilepsií.
Pomozte prosím mému dítěti ve škole (!) legitimní i legální požadavek rodičů
Epilepsie, cukrovka nebo jiná chronická onemocnění. Vedení škol, školek či samotní učitelé se leckdy bojí pomáhat žákům či dětem se zdravotními problémy. Podívejme se na aktualizaci metodiky pro zajištění zdravotní podpory dětí, která má školám či školkám zajistit větší jistotu v jejich krocích. Strach z poskytování zdravotní podpory není na místě.
S epilepsií v práci: Žádná křeč!
V roce 2024 měla Společnost E možnost ve spolupráci s herci Divadla D21 natočit dvě osvětová videa na téma zaměstnávání lidí s epilepsií. Projekt vznikl za podpory Nadace ČEZ. Obě videa nesou název S epilepsií v práci: Žádná křeč! a s nadhledem i respektem otevírají téma začlenění lidí s epilepsií do pracovního prostředí.
Díky besedě od Společnosti E jsme se přestali bát neznámého
V uplynulém pololetí nás oslovila základní škola v Kladně s prosbou o uspořádání besedy, v níž bychom pedagogickému sboru osvětlili projevy nemoci, spouštěče, prožívání lidí s epilepsií a nasměrovali je k lepšímu pochopení tohoto onemocnění.
Epilepsie, práce z domova a BOZP
Práce z domova je v posledním roce velmi aktuální téma. Během této doby se totiž z původního benefitu pro zaměstnance stala v mnoha případech nutnost, kterou, ač mnohdy nedobrovolně, nařídil zaměstnavatel. Pojďme si tedy ujasnit, jakým způsobem se k tomuto fenoménu staví náš právní řád, jaká úskalí má home office z pohledu bezpečnosti práce a zda existují nějaká specifika pro osoby s epilepsií.
Jak upravit pracovní prostředí pro člověka s epilepsií
Přijali jste člověka s epilepsií a zajímá vás, jaké úpravy na pracovišti byste měli provést? Povětšinou nejsou potřeba vůbec žádné. Častokrát je to spíše o přístupu ostatních kolegů a nadřízených. V případě, že se nikdo z okolí nebude zaměstnance s epilepsií bát, nebude nijak složité řešit ani případné komplikace plynoucí z tohoto onemocnění. V některých případech je ovšem třeba k úpravě pracoviště přistoupit. Kdy? Čtěte dál.
Splňuji podmínky BOZP při zaměstnávání lidí s epilepsií?
Téměř každý zaměstnavatel, pokud to podmínky dovolí, může poměrně úspěšně do svého týmu zařadit i zaměstnance s epilepsií. I organizace, jejichž hlavní činností jsou práce vylučující osoby s handicapem, mohou na svých pracovištích zajišťujících podporu bez problémů lidi s epilepsií zaměstnat. Otázkou je, zda je nutné pracoviště, kde bude kolega či kolegyně s epilepsií působit, nějak zvlášť upravovat a zda bych neměl nějak přizpůsobit třeba pracovní dobu, tempo či množství úkolů.
Epilepsie a řízení motorových vozidel
Řízení motorových vozidel je v současné době nedílnou součástí moderního života. Možná i proto opakovaně narážíme na problém ztráty oprávnění k řízení motorových vozidel a dalších strojů u osob s epilepsií. V následujícím článku naleznete odpovědi na nejčastěji kladené dotazy, které se k zákazu řízení vztahují. Nabízíme stručný návod, jak postupovat při ztrátě způsobilosti k řízení i po jejím opětovném nabytí.
Epilepsie a zakázané profese
Epilepsie je onemocnění, které se projevuje náhle vzniklým stavem, od poruchy soustředění přes pád do bezvědomí až po křeče celého těla. Dojde-li u zaměstnance k záchvatu v okamžiku, kdy je zapotřebí, aby se plně soustředil, může se ocitnout v ohrožení na životě či zdraví jak on sám, tak i jeho okolí. Pro představu, pilot letadla musí být po celou dobu letu plně koncentrován a jakákoliv epizoda s případnou poruchou rozlišovací schopnosti, nebo i vědomí je schopna přispět ke katastrofě. I když je mnoho profesí, které člověku s tímto handicapem umožňují uplatnit své schopnosti, existují práce pro osoby s epilepsií nedoporučené, dokonce i zakázané.
Být sourozencem člověka s epilepsií je těžká role. Nebojte se říct si o pomoc.
Epilepsie provází Anetu celý život i přesto, že ona sama ji nemá. Aneta je usměvavá a pozitivní slečna, ale vždy tomu tak nebylo. Starost o bratra s epilepsií jí přinesla mnoho těžkostí a smutku. Co zažívala, jak se jí vše podařilo zvládnout a co k tomu potřebovala, se dočtete v rozhovoru.
I kdyby přišel jen jeden člověk s epilepsií, bude mít akce pro mě smysl
Tomáš je studentem fakulty humanitních studií a DJ. Díky své sestře žijící s epilepsií si uvědomil omezení, která lidé s epilepsií mají. A rozhodl se to změnit. Přečtěte si rozhovor s pořadatelem historicky první „epileptic friendly rave“ akce s názvem NO STROBE.
Život s asistenčním psem mi změnil život. Nejen mně, ale i mému okolí. Nebojte se být jiní
Marek a jeho signální pes Rey jsou nerozlučná dvojka. Dva velcí sympaťáci. Mají mezi sebou pouto, které by jim mohl leckdo závidět. Rey hlídá Marka jako oko v hlavě, i tak jsem měla tu možnost si Reye pohladit a seznámit se s ním. Stejně tak i Marek Reye neustále hladí a hlídá si ho. Jejich vztah se nedá popsat, to se musí zažít. S Markem jsme si povídali o tom, jak mu signální čtyřnohý parťák změnil jeho život s epilepsií.
Epilepsie ti může všechno rozbourat. Já si našel alternativy, jak žít dobře, říká Honza
Honza může být inspirací pro mnoho lidí, kteří s epilepsií žijí, ale nechtějí se jí nechat zlomit. Z toho důvodu jsem rád, že společně s Honzou můžeme jezdit na osvětové besedy, na kterých vypráví svou životní cestu a publiku tak zprostředkovává ten nejživější obrázek života s diagnózou. Přestože ho epilepsie v předškolním věku opustila, v pubertě o sobě dala opět vědět. Po několika letech hledání správné kombinace léků se Honza rozhodl podstoupit operaci, a přestože léky musí brát dál, operace Honza nelituje. Zbavila ho velkých záchvatů a zlepšila mu kvalitu života. O epilepsii mluví otevřeně a nestydí se za ni. Do aktivit Společnosti E se zapojil, aby tento postoj mohl předat dál.
Příběh chci sdílet, aby se lidé za epilepsii nestyděli, popisuje Monika svou motivaci
Monika žije s epilepsií od svých sedmi let a do života jí přinesla více ran. Ale jak sama popisuje, má vůči ní postoj asi jako atlet při závodě. Přijde-li nějaká překážka, přeskočí ji a utíká dál. K tomu Moniku vedli a podporují dodnes i její rodiče a kamarádi. Epilepsie je nevítaným hostem v jejím životě, možná spolu nikdy nebudou kamarádky, ale nechce, aby se za epilepsii lidé styděli, aby se cítili jiní. Naopak si přeje, aby neztráceli naději, protože i epilepsie může člověku do života hodně dát.
Cením si toho, že mi spolužáci, učitelka a asistentka pomáhají, říká Amálka
Amálka je skvělá sympatická komunikativní mladá slečna, kterou baví řada věcí, má dva králíky a kocoura. V 5 letech prodělala první epileptický záchvat. Je po dvou operacích mozku a bohužel je farmakorezistentní. Amálka si na rozhovor udělala čas, i když ji zrovna pustili z nemocnice, kde byla po dalším velkém epileptickém záchvatu hospitalizována. Amálka zažívá epileptické záchvaty skoro každý den. Je to neskutečná bojovnice plná pozitivní energie. Povídaly jsme si spolu o jejím životě s epilepsií.
Když se u Honzíka poprvé projevila epilepsie, změnil se mi celý život
Rozhovor s maminkou malého Honzíka, který jako jediný v České republice žije se vzácným onemocněním Vývojovou epileptickou encefalopatií 65.
Chtěla bych více informací od rodičů
Mgr. Jitka Špoutilová je učitelka na speciální základní škole a s epileptickými záchvaty se ve třídě setkává pravidelně. Epilepsie pro ni při učení a dalších aktivitách není překážka. Jména a další údaje důvěrného charakteru jsou z důvodu anonymity změněny.
Učitelé se pořád bojí mít dítě s epilepsií ve třídě. O diagnóze je dobré mluvit prožitkem
PhDr. Mgr. Ilona Fialová, Ph. D. je vyučují na Katedře speciální a inkluzivní pedagogiky na Masarykově univerzitě. Ve svých akademických pracích se mimo jiné specializuje na intervenci žáka s epilepsií a tuto problematiku také vyučuje pro studenty bakalářského a magisterského programu speciální pedagogiky. Epilepsie je podle ní pro pedagogy stále problém. Důvodem je nedostatek informací a z toho pramenící obavy. Řešením je kooperace rodičů se školou a správně nastavená komunikace. Učitelé by se strachu mohli zbavit za pomoci krátkých srozumitelných letáčků s potřebami všech žáků. Seznámit děti o spolužákově epilepsii je podle pedagožky nejlepší prožitkem. Jedině tak člověk opravdu pochopí, jaké je to žít s nějakým hendikepem.
Školní psycholog není jen podpora pro děti, ale také pro pedagogický personál. Jeho postoj by měl být neutrální
PhDr. Lenka Hulanová je psycholožka a psychoterapeutka. Od listopadu 2012 Lenka pracuje také jako školní psycholog na základní škole v Radotíně. V roce 2016 navázala bližší spolupráci s naší neziskovou organizací Společností E, kde mimo jiné vede druhým rokem virtuální skupiny, ve kterých se setkávají lidé s epilepsií a sdílí své každodenní problémy.
Epilepsie sedmiletého Kubíka omezuje ve všem
Marcela pečuje o syna Kubíka, který onemocněl specifickým epileptickým syndromem Dravetové. První záchvat prodělal už jako šestitýdenní miminko. Jak to má Kubík s touto zákeřnou a nevyzpytatelnou nemocí? Jak často má epileptické záchvaty? Dozvíte se také, jakou základní školu rodiče Kubíkovi vybrali a proč a jak se mu dařilo v první třídě.
Žalostně chybí osvěta
Většina lidí vnímá epilepsii jako hrůzostrašné onemocnění, při jejímž diagnostikování nemocnému naprosto končí život.
Vojta je pořád Vojta. Jen má epilepsii
Rozhovor s rodiči čtrnáctiletého chlapce s epilepsií.
Člověk si musí udržet zdravý rozum, to by měl rodič dítěti předat, aby se z toho nezbláznilo
Rozhovor s maminkou Janou, jejíž syn onemocněl v 11 letech epilepsií.
Epilepsie a studium aneb správný výběr školy je klíčový pro dobré pracovní uplatnění
Výběr studijního oboru a školy je jedním z nejdůležitějších okamžiků v našem životě.
Pacienty s epilepsií trápí stále velké stigma
Lidem s epilepsií se v Česku dostává velmi kvalitní lékařské péče. Přesto jim však tato nemoc přináší mnoho obtíží do života. „My je pomáháme mírnit stejně tak jako pociťovanou diskriminaci a stigmatizaci lidí s epilepsií,“ říká Alena Červenková, předsedkyně Společnosti E.
Reakce šéfa mě velmi překvapila
Danovi diagnostikovali epilepsii před 3 lety. V té době pracoval v kasinu a svou diagnózou se nijak v zaměstnání netajil. Stejně tak tomu bylo i v dalších zaměstnáních. Jeho kolegové i nadřízení přijali epilepsii tak, jak by si každý člověk potýkající se s epilepsií přál — bez problému.
Kvůli epilepsii špatně komunikuji a nemohu sama cestovat
U paní Olgy se epilepsie rozvinula až v dospělosti a velmi již zasáhla jak do pracovního, tak soukromého života. Kvůli své nemoci musela opustit zaměstnání a život stále komplikuje řada omezení. Patří k, kteří nemají v životě lidem vůbec snadné.
Vše se děje z nějakého důvodu
Karolína je zdravotní sestřička a epilepsie ji vstoupila do života teprve nedávno. První záchvat prodělala nečekaně v zaměstnání a kvůli ztrátě řidičského průkazu musela změnit pracovní pozici. Epilepsie ji vzala kousek svobody, k nemoci se přesto staví jako k události, která měla v jejím životě přijít a má svůj důvod. O svých pocitech se nebojí otevřeně a upřímně mluvit, chce tak dodat odvahu s epilepsií.
Nemoc nás nedefinuje
Nemoc, ať už je jakákoliv, nás nedefinuje. Ano, je potřeba dodržovat určité věci a pojí se s ní jiný životní režim. Ale to, jak se k ní budeme stavět, je pouze na nás.
Děti s epilepsií bývají často vyloučené z kolektivu
Je třeba to změnit říká Diana, studentka třetího ročníku medicíny.
Moje práce mi pomohla, abych svou nemoc pochopila
Přiznává psycholožka Hanka Orlíková v rozhovoru.
Dítě s epilepsií v mateřské škole
Záchvatovité onemocnění, které známe pod názvem epilepsie, rozhodně není zanedbatelný zdravotní problém. Rodiče předškoláků s touto nemocí se potýkají také s tím, že se jim nedaří dítě umístit v mateřské škole.
Epileptický záchvat ve škole: Jak se na něj připravit?
Epilepsie je jednou z nejčastějších chronických nemocí u dětí a také noční můrou řady učitelů. Některé epileptické záchvaty mohou mít i zcela nepatrnou podobu a snadno je můžeme zaměnit s projevy nepozornosti a zmatenosti. Co byste měli vědět, pokud máte ve třídě žáka s epilepsií? Jak postupovat v případě záchvatu?
Právo na jedince s epilepsií nahlíží jako na jakéhokoliv jiného zaměstnance
Klára Sommerová je právnička nadnárodní společnosti Reckitt, ambasadorka Společnosti E a vedoucí právní rubriky našeho informačního portálu Epizóna.
Každý „problém“ má své řešení
Rozhovor s Petrou Dittrichovou o vyrovnávání se s epilepsií a zvládání zaměstnání.
Epilepsie mi dopomohla k vysněné práci učitele
Michala v jeho 25 letech postihl velký epileptický záchvat, který mu změnil život. Nutno podotknout, že k lepšímu.
Sdílení má smysl
V rozhovoru s veršující blogerkou Martinou Seifrtovou Majorošovou se dozvíte, proč píše o své epilepsii a úzkostné poruše.
Jak šel Tomáš s barvou ven…
Ve 13 letech Tomáš zjistil, že má epilepsii. Své onemocnění ale dlouho tajil. Nyní, ve svých třiceti letech, o sobě veřejně sdílí, že s epilepsií žije.
Prostě jsem zkolaboval, ale život tím neskončil, není to moje chyba
Rozhovor s Michalem vyrovnávání se s epilepsií i vztazích.
Epilepsií onemocněla moje dcera
Nejhorší je, že člověk chce, aby byla samostatná a teď si myslím, že to opravdu nejde.
Měla jsem najednou pocit, že jsem jako z jiný planety
Rozhovor s Michaelou o přijmutí epilepsie jako součásti života.
Epilepsie mi přinesla duchovní rozvoj
Rozhovor s Ondřejem, kterému epilepsie umožnila sebepoznání a duchovní rozvoj.
Důležité je podle mě, aby se o nemoci mluvilo
Aby okolí vědělo, jak má zareagovat v případě, když má někdo epileptický záchvat.
Nejdůležitější je, věnovat se tomu, co vás naplňuje štěstím
Moje první setkání s epilepsií bylo v 9 letech úplnou náhodou. Často mně bolela hlava a nepomáhalo nic.
Pro lékaře byla a je moje epilepsie záhadou
Epilepsie vstoupila do mého života jako blesk z čistého nebe. Objevila se ve dvou letech.
Epilepsie připravila Alenu o první lásku, mateřství si vzít nenechala
Dnes je hrdou mámou dospělé dcery. Cesta k dítěti však byla kvůli nemoci velmi složitá.
