Epilepsie, práce z domova a BOZP

Právní předpisy upravující home office z pohledu BOZP

Veřejné právo i po letech praktikování „práce z domova“ téměř vůbec tento fenomén nereflektuje. Platný zákoník práce 262/2008 Sb. ve svých formulacích několikrát zmiňuje místo výkonu práce, ovšem jen ve vágních souvislostech.

Nadějí pro legislativní ukotvení bezpečnosti a ochrany zdraví i při práci z domova byla novela zákoníku práce platná od 1. července 2021. Bohužel jsme se ani tentokrát změn nedočkali.

Ocitáme se tak v situaci, kdy explicitní pravidla nejsou legislativou definována, ale zákoník práce jednoznačně definuje povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost práce a pracovního prostředí i v situaci, kdy zaměstnanec koná práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Za této konstelace tedy nezbývá nic jiného, než jít cestou zdravého rozumu a obecných doporučení. Poměrně rozsáhlou metodiku již v roce 2017 zpracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Hlavní úskalí BOZP při home office

Zákonné povinnosti v oblasti bezpečnosti práce se týkají nejen vlastních pracovišť zaměstnavatele, ale i domácnosti zaměstnance, kde práci z domova vykonává. Hlavní povinnosti i v případě práce z domova jsou následující:

Povinnost zajistit bezpečné pracoviště a pravidelně jej kontrolovat

Problém ovšem nastává ihned v kolizi nedotknutelnosti zaměstnancova obydlí a zákonné povinnosti zaměstnavatele kontrolovat pracoviště. Zde nezbývá než se případně se zaměstnancem písemně dohodnout na možnosti pravidelně kontrolovat domácí pracoviště zaměstnavatelem.

Povinnost revizí a kontroly technických zařízení

Zaměstnavatel má povinnost kontrolovat, že používané nástroje a zařízení jsou bezpečné a zajistit dle NV. č. 101/2005 Sb. a zákona č. 309/2006 Sb. jejich pravidelnou revizi. To se v případě home office týká např. elektrické instalace a spotřebičů v domácnosti (PC, tiskárna, rychlovarná konvice apod.). Zde nastává další problém s vlastnictvím zařízení, pronájmem a s přístupem k technickým zařízením. V praxi to lze opět řešit odstavcem v dohodě o výkonu práce z domova, kde budou uvedeny všechny přístroje a technická zařízení nutná k výkonu práce a zároveň způsoby, jakými je bude zaměstnavatel kontrolovat a revidovat.

Povinnost kontroly zaměstnanců

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost kontrol bezpečné práce. Při práci z domova to může být, kromě kontroly dodržování zákazu požívání alkoholu a jiných návykových látek, třeba i dodržování bezpečnostních přestávek při práci s počítačem.

Požární ochrana a home office

Ani v případě home office není zaměstnavatel zproštěn povinností v požární ochraně. Musí tak dodržet následující minimální požadavky na pracoviště, např. vybavit jej hasicími přístroji, elektronickou požární signalizací nebo bezpečnostními značkami. Leží na něm i povinnost zkontrolovat a zajistit příjezdové komunikace pro požární techniku nebo kontrolovat únikové cesty.

Jaká rizika při práci v režimu home office hrozí?

Zaměstnanci se může při práci v režimu home office stát úraz. Pro správné posouzení a vyšetření příčin takového úrazu je nutná, v tomto případě více než jindy, spolupráce zaměstnance. Velmi těžko se totiž prokazuje, že se skutečně jednalo o úraz v souvislosti s plněním pracovních povinností.

Je zásadní, jakým způsobem máme pro práci na home office vzájemně nastavena pravidla. V praxi může k úrazu dojít z mnoha důvodů. Zpravidla to bývají pády, uklouznutí na podlaze, popáleniny či úrazy elektrickým proudem apod. Dokonce může dojít ke vzniku nemoci z povolání. Tu může způsobit třeba práce v sedě a ergonomie práce nebo i chybné nastavení klimatizace apod.

Home office a epilepsie

Z toho, co jsme se dosud dozvěděli, plyne, že legislativa velmi pokulhává i v základních pravidlech pro BOZP v případě práce z domova. Proto nelze ani očekávat, že se v brzké době zaměří na tento fenomén i v souvislosti s handicapovanými osobami.

Nejožehavější otázka, která tzv. stále visí ve vzduchu, zní: „Jak bude posuzován pracovní úraz způsobený při epileptickém záchvatu?” Za dodržení všech předchozích doporučení a předpokladu, že se úraz odehrál v zákonných mezích, není důvod pro neuznání pracovního úrazu i v tomto případě.

Je však fér upozornit na fakt, že každá událost musí být posuzována individuálně. Proto, aby mohl být úraz a jeho příčiny korektně vyšetřeny, je v zájmu zaměstnance pořídit důkazy o úrazovém ději, např. fotodokumentaci místa, kde k úrazu došlo, případně poskytnout záznam z bezpečností kamery nebo alespoň snímek poslední obrazovky na monitoru počítače apod.

Na druhou stranu pro osoby s epilepsií a jejich zaměstnavatele může být práce na home office z pohledu bezpečnosti práce a všech jejích atributů příznivější. Tento předpoklad je založen na faktu, že osoba s epilepsií má již svou domácnost upravenou tak, aby pro ni i v náhlých situacích byla bezpečná. Díky tomu nemusí zaměstnavatel složitě upravovat pracovní prostředí vzhledem k jejímu handicapu. Navíc v domácím prostředí lze minimalizovat stres, např. i díky možnosti rozložení pracovní doby dle vlastních požadavků.

Na závěr tedy lze konstatovat, že práce z domova je pro osoby s epilepsií vhodnou možností. Přesné podmínky je vhodné mít definované v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku. Pokud podmínky v pracovní smlouvě uvedené nebudou, řídí se případy obecně platnou legislativou.

Doporučení pro zajištění BOZP při home office

Ideální je, aby zaměstnavatel se zaměstnancem podepsali dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém striktně vymezí základní pravidla:

1. Uvedení jasného a konkrétního pracovního místa;
2. určení, jak bude rozvržena pracovní doba a jak bude evidována;
3. jasné vymezení, co je pracovní náplní, co je pracovní činností a co je činností v přímé souvislosti s ní. Důležité je uvést i to, co se za činnosti související s prací nepovažuje. Např.: administrativní práce a práce na PC — ANO, příprava občerstvení v kuchyni — NE;
4. poučení zaměstnance o minimálních požadavcích na ergonomii práce. Dohodu o revizích el. spotřebičů v režii zaměstnavatele;
5. zaměstnavatel by měl zaměstnanci na pracoviště home office zajistit, kromě prostředků pro výkon práce, také lékárničku první pomoci, přenosný hasicí přístroj (např. práškový, o náplni 6 kg) a ideálně autonomní hlásič požáru.