Epilepsie, práce z domova a BOZP
Aleš Benda
Práce z domova je v posledním roce velmi aktuální téma. Během této doby se totiž z původního benefitu pro zaměstnance stala v mnoha případech nutnost, kterou, ač mnohdy nedobrovolně, nařídil zaměstnavatel. Pojďme si tedy ujasnit, jakým způsobem se k tomuto fenoménu staví náš právní řád, jaká úskalí má home office z pohledu bezpečnosti práce a zda existují nějaká specifika pro osoby s epilepsií.
Právní předpisy upravující home office z pohledu BOZP
Veřejné právo i po letech praktikování „práce z domova“ téměř vůbec tento fenomén nereflektuje. Platný zákoník práce 262/2008 Sb. ve svých formulacích několikrát zmiňuje místo výkonu práce, ovšem jen ve vágních souvislostech.
Nadějí pro legislativní ukotvení bezpečnosti a ochrany zdraví i při práci z domova byla novela zákoníku práce platná od 1. července 2021. Bohužel jsme se ani tentokrát změn nedočkali.
Ocitáme se tak v situaci, kdy explicitní pravidla nejsou legislativou definována, ale zákoník práce jednoznačně definuje povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost práce a pracovního prostředí i v situaci, kdy zaměstnanec koná práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Za této konstelace tedy nezbývá nic jiného, než jít cestou zdravého rozumu a obecných doporučení. Poměrně rozsáhlou metodiku již v roce 2017 zpracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce.
Hlavní úskalí BOZP při home office
Zákonné povinnosti v oblasti bezpečnosti práce se týkají nejen vlastních pracovišť zaměstnavatele, ale i domácnosti zaměstnance, kde práci z domova vykonává. Hlavní povinnosti i v případě práce z domova jsou následující:
Povinnost zajistit bezpečné pracoviště a pravidelně jej kontrolovat
Problém ovšem nastává ihned v kolizi nedotknutelnosti zaměstnancova obydlí a zákonné povinnosti zaměstnavatele kontrolovat pracoviště. Zde nezbývá než se případně se zaměstnancem písemně dohodnout na možnosti pravidelně kontrolovat domácí pracoviště zaměstnavatelem.
Povinnost revizí a kontroly technických zařízení
Zaměstnavatel má povinnost kontrolovat, že používané nástroje a zařízení jsou bezpečné a zajistit dle NV. č. 101/2005 Sb. a zákona č. 309/2006 Sb. jejich pravidelnou revizi. To se v případě home office týká např. elektrické instalace a spotřebičů v domácnosti (PC, tiskárna, rychlovarná konvice apod.). Zde nastává další problém s vlastnictvím zařízení, pronájmem a s přístupem k technickým zařízením. V praxi to lze opět řešit odstavcem v dohodě o výkonu práce z domova, kde budou uvedeny všechny přístroje a technická zařízení nutná k výkonu práce a zároveň způsoby, jakými je bude zaměstnavatel kontrolovat a revidovat.
Povinnost kontroly zaměstnanců
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost kontrol bezpečné práce. Při práci z domova to může být, kromě kontroly dodržování zákazu požívání alkoholu a jiných návykových látek, třeba i dodržování bezpečnostních přestávek při práci s počítačem.
Požární ochrana a home office
Ani v případě home office není zaměstnavatel zproštěn povinností v požární ochraně. Musí tak dodržet následující minimální požadavky na pracoviště, např. vybavit jej hasicími přístroji, elektronickou požární signalizací nebo bezpečnostními značkami. Leží na něm i povinnost zkontrolovat a zajistit příjezdové komunikace pro požární techniku nebo kontrolovat únikové cesty.
Jaká rizika při práci v režimu home office hrozí?
Zaměstnanci se může při práci v režimu home office stát úraz. Pro správné posouzení a vyšetření příčin takového úrazu je nutná, v tomto případě více než jindy, spolupráce zaměstnance. Velmi těžko se totiž prokazuje, že se skutečně jednalo o úraz v souvislosti s plněním pracovních povinností.
Je zásadní, jakým způsobem máme pro práci na home office vzájemně nastavena pravidla. V praxi může k úrazu dojít z mnoha důvodů. Zpravidla to bývají pády, uklouznutí na podlaze, popáleniny či úrazy elektrickým proudem apod. Dokonce může dojít ke vzniku nemoci z povolání. Tu může způsobit třeba práce v sedě a ergonomie práce nebo i chybné nastavení klimatizace apod.
Home office a epilepsie
Z toho, co jsme se dosud dozvěděli, plyne, že legislativa velmi pokulhává i v základních pravidlech pro BOZP v případě práce z domova. Proto nelze ani očekávat, že se v brzké době zaměří na tento fenomén i v souvislosti s handicapovanými osobami.
Nejožehavější otázka, která tzv. stále visí ve vzduchu, zní: „Jak bude posuzován pracovní úraz způsobený při epileptickém záchvatu?” Za dodržení všech předchozích doporučení a předpokladu, že se úraz odehrál v zákonných mezích, není důvod pro neuznání pracovního úrazu i v tomto případě.
PŘÍKLAD Z PRAXE: Prakticky by mohlo dojít k situaci, kdy zaměstnanec na home office dostane epileptický záchvat při práci u stolu, a kvůli nekontrolovanému pádu na zem si poraní hlavu o stůl. V takovém případě se bude jednat o pracovní úraz. Pojistné plnění pak může být uhrazeno v plné výši za předpokladu, že se zaměstnavatel nezprostí odpovědnosti, nebo nebude prokázáno spoluzavinění.
Je však fér upozornit na fakt, že každá událost musí být posuzována individuálně. Proto, aby mohl být úraz a jeho příčiny korektně vyšetřeny, je v zájmu zaměstnance pořídit důkazy o úrazovém ději, např. fotodokumentaci místa, kde k úrazu došlo, případně poskytnout záznam z bezpečností kamery nebo alespoň snímek poslední obrazovky na monitoru počítače apod.
Na druhou stranu pro osoby s epilepsií a jejich zaměstnavatele může být práce na home office z pohledu bezpečnosti práce a všech jejích atributů příznivější. Tento předpoklad je založen na faktu, že osoba s epilepsií má již svou domácnost upravenou tak, aby pro ni i v náhlých situacích byla bezpečná. Díky tomu nemusí zaměstnavatel složitě upravovat pracovní prostředí vzhledem k jejímu handicapu. Navíc v domácím prostředí lze minimalizovat stres, např. i díky možnosti rozložení pracovní doby dle vlastních požadavků.
Na závěr tedy lze konstatovat, že práce z domova je pro osoby s epilepsií vhodnou možností. Přesné podmínky je vhodné mít definované v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku. Pokud podmínky v pracovní smlouvě uvedené nebudou, řídí se případy obecně platnou legislativou.
Doporučení pro zajištění BOZP při home office
Ideální je, aby zaměstnavatel se zaměstnancem podepsali dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém striktně vymezí základní pravidla:
- Uvedení jasného a konkrétního pracovního místa;
- určení, jak bude rozvržena pracovní doba a jak bude evidována;
- jasné vymezení, co je pracovní náplní, co je pracovní činností a co je činností v přímé souvislosti s ní. Důležité je uvést i to, co se za činnosti související s prací nepovažuje. Např.: administrativní práce a práce na PC — ANO, příprava občerstvení v kuchyni — NE;
- poučení zaměstnance o minimálních požadavcích na ergonomii práce. Dohodu o revizích el. spotřebičů v režii zaměstnavatele;
- zaměstnavatel by měl zaměstnanci na pracoviště home office zajistit, kromě prostředků pro výkon práce, také lékárničku první pomoci, přenosný hasicí přístroj (např. práškový, o náplni 6 kg) a ideálně autonomní hlásič požáru.