Etický kodex Společnosti E
Při práci s člověkem s epilepsií vnímáme konkrétní omezení z epilepsie plynoucí, ale nechceme, aby nemoc zabrala jeho celou identitu, naopak hledáme kapacity, možnosti a síly každého, kdo se na nás obrátí. Do přímé práce s lidmi s epilepsií zavádíme takové přístupy, které druhé zmocňují, posilují a kdy aktivně participují na řešení své situace. Cílem naší práce je nabídnout pomoc a podporu těm, kteří chtějí, mohou a sami se snaží v životě i ve společnosti lépe uplatit.
Ve své práci uplatňujeme následující etické a metodické zásady sociálního pracovníka:
- Sociální pracovník zná právní rámec, svoje pravomoci a odpovědnost vyplývající zejména z
- Listiny základních práv a svobod,
- Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,
- Občanského zákoníku,
- Etického kodexu sociálního pracovníka ČR,
- uzavřených smluv.
- Sociální pracovník si uvědomuje a reflektuje
- svoje hranice, včetně hranic své odpovědnosti vůči člověku, kterému poskytuje podporu,
- svoje stereotypy,
- svoji vůli, práva, a preference,
- hodnoty a to, jak vlastní hodnotové nastavení může ovlivňovat informace, možnosti řešení atd., nabízené podporovanému člověku,
- případný střet zájmů.
- Sociální pracovník aktivně zjišťuje
- vůli, preference a hodnoty podporovaného člověka a vnímá jejich význam pro každodenní život a řešení situace,
- kontext rozhodování podporovaného člověka,
- zda jsou respektována práva podporovaného člověka,
- zda podporovaný člověk rozumí důsledkům navržené spolupráce a svých rozhodnutí,
- jak je podporovaný člověk spokojen s důsledky svého rozhodnutí a spolupráce se sociálním pracovníkem, zda rozhodnutí a spolupráce splnili jeho očekávání a vedli k zamýšlenému cíli.
- Sociální pracovník bere vážně člověka, kterému poskytuje podporu, což znamená, že
- aktivně mu naslouchá,
- učí se porozumět významům jeho sdělení v kontextu toho, jak jej poznal,
- dbá na jeho názory a soustavně k nim přihlíží,
- informacím důležitým pro jeho rozhodování a vzájemnou spolupráci,
- možnostem a rizikům různých variant řešení a důsledkům spojeným s rozhodnutím a spolupráci se sociálním pracovníkem.
- Sociální pracovník zajišťuje, aby člověk, kterému poskytuje podporu, rozuměl
- informace potřebné pro realizaci podpory, spolupráce a rozhodování,
- způsoby, jimiž lze podle zkušeností naplnit vůli, preference, práva podporovaného člověka,
- jiné možnosti a další informace, postaví-li se do cesty překážka,
- také další spojence pro učinění a prosazení rozhodnutí člověka a spolupráce,
- zdroje vzájemné podpory lidí v obdobné situaci (peer podpora),
- varianty řešení,
- příčiny problému,
- řešení, které naplní vůli a preferenci při minimálních rizicích,
- odpovídající cesty řešení rozporu, pokud vnikne mezi ním a podporovaným (včetně pomoci dalšího (nezávislého) člověka).
- Sociální pracovník vytváří prostředí pro spolupráci tím, že v souladu s vůlí člověka
- propojuje další relevantní osoby v případech, kdy je to zapotřebí,
- organizuje setkání se všemi, kdo mohou pomoci,
- domlouvá se na pravidlech poskytování podpory.
- Sociální pracovník aktivně pomáhá podporovanému prosadit jeho práva, vůli a preference, aby mohl
- uskutečnit svá rozhodnutí a kroky k nim vedoucí,
- udržovat si naději na změnu k lepšímu,
- budovat vlastní sebedůvěru, zdatnost a odolnost.
Inspirací a zdrojem nám pro vytvoření Etických a metodických zásad byl QUIP, z. ú.