Chci najít způsob, jak vyzvat zaměstnance k odvaze o zdravotních problémech mluvit
Jedna z nejvýše postavených manažerek diverzity u nás. Na ní záleží, jestli velký finanční dům České spořitelny bude příkladem společnosti vstřícné zdravotním a jiným odlišnostem.
Petra Ondrušová zastává v České spořitelně pozici Chief Diversity Officer. Má za sebou zářnou kariéru ve finančnictví, vedla Erste Premier. Nyní se po super rychlé mateřské ze své pozice věnuje stanovení strategie a priorit České spořitelny v oblasti diverzity a Epizóně o své práci poskytla rozhovor.
Jaká tabu se podle Vás s epilepsií v práci pojí?
Stejně jako u každého handicapu, pokud člověk nemá s danou nemocí či postižením zkušenost, přirozeně se obává situace, kdy nebude vědět, jak se chovat, jak pomoci. U epilepsie je to strach ze záchvatu kolegy či kolegyně a obava, že nebudu umět adekvátně zareagovat. Zkušenosti ukazují, že lidé se obecně obávají o svých zdravotních „komplikacích” otevřeně mluvit, jelikož jsou si vědomi předsudků, s nimiž se mohou potkat.
Pracujete jako Chief Diversity Officer. Jak v ČS přistupujete ke kolegům či kolegyním, kteří čelí některé diagnóze, která jim může způsobovat potíže při výkonu své profese?
Ke každému přistupujeme individuálně. Důležitá je komunikace, a to nejen s kolegyní či kolegou s nějakou diagnózou, ale zejména i s týmem, jehož je kolegyně nebo kolega součástí. Je potřeba vytvářet bezpečné prostředí pro obě strany a odbourávat předsudky, kterým lidé s nějakou diagnózou mohou čelit.
Jak byste popsala atmosféru ve vaší firmě vzhledem k specifickým potřebám svých zaměstnanců?
Atmosféra je nastavena na dialog a hledání řešení, což nemusí být vždy jednoduché. Každopádně ke specifickým potřebám našich zaměstnanců přistupujeme individuálně. Je pro nás důležité vědět, jak se našim zaměstnancům daří, a co bychom pro ně mohli udělat, aby se jim dobře pracovalo.
Setkala jste se se skrýváním zdravotních problémů zaměstnanců?
Ano, setkala a aktuálně toto téma řeším. Ráda bych našla způsob, jak oslovit a vyzvat zaměstnance k odvaze o zdravotních problémech mluvit. Jsem si vědoma toho, že zaměstnanci mají obavu přiznat zdravotní problémy, aby o pracovní místo nepřišli, aby nebyli „vyloučeni” z kolektivu, aby se na ně „nekoukalo přes prsty”. Zároveň však věřím, že tým, který je přítomností kolegy nebo kolegyně se zdravotním problémem „tak trochu” vyváděn z komfortní zóny, funguje lépe.
Co jste si ze začátku myslela? Nabíhaly Vám představy o horším výkonu zaměstnanců se specifickými potřebami, nebo jste se jim jako profesionálka dokázala vyhnout?
Profesionál by měl zvážit všechna rizika, na situaci se podívat z různých úhlů a následně vyhodnotit. Přirozeně člověk může mít různé pochybnosti, ale je důležité si je uvědomovat a pracovat s nimi.
Připravujete kolektiv na to, že mezi ně přijde nový kolega se zdravotní odlišností?
Připravovat kolektiv na příchod takového kolegy či kolegyně považuji za klíčové. Musí to být pochopitelně podmíněno tím, že v případě zdravotního problému, který není na první pohled viditelný, o něm dotčený chce mluvit. Důležitá je také volba charakteru práce.
Na co se během přijímacího řízení může zaměstnavatel žadatele ptát ohledně zdravotního stavu?
Nemůžeme se na zdravotní problémy ptát.
Co byste doporučila zaměstnavatelům, kteří se rozhodují, jestli člověka s epilepsií nebo s jiným zdravotním handicapem přijmout?
Doporučila bych, aby zvážili všechna rizika a dopředu je ošetřili. Snažili se vytvořit bezpečné prostředí a vědomě pracovali s předsudky, které mohou mít negativní vliv. Bezprostřední okolí by o zdravotním problému mělo vědět, aby v případě potřeby mohli kolegové a kolegyně pomoci, ale toto je velmi citlivé téma.
Máte své HR heslo, které by se vztahovalo k překonávání předsudků?
S předsudky je potřeba pracovat, zvědomovat je a omezovat negativní důsledky, které mohou mít.
Petra Ondrušová o sobě:
Po studiích na střední škole jsem žila dva roky v USA, kde jsem studovala angličtinu a cestovala. Po návratu do Čech jsem svoji kariéru zahájila ve firmě s rychloobrátkovým zbožím na obchodní pozici. Následně jsem se přesunula do finančního sektoru a pustila se do studia Podnikové ekonomiky a managementu na VŠE. V roce 2003, kdy jsem nastoupila do Citibank, jsem se na manažerské pozici začala věnovat prémiovému bankovnictví. Později jsem stála u budování značky pro bonitní klienty HSBC. Od roku 2010 pracuji pro Českou spořitelnu. Působila jsem na různých manažerských pozicích, od manažerky Premier centra až na po ředitelku Erste Premier. Po 1,5 roční mateřské dovolené se nyní jako šéfka pro diverzitu věnuji stanovení strategie a priorit České spořitelny v této oblasti.
Další z Epizóny
Epilepsie, práce z domova a BOZP
Práce z domova je v posledním roce velmi aktuální téma. Během této doby se totiž z původního benefitu pro zaměstnance stala v mnoha případech nutnost, kterou, ač mnohdy nedobrovolně, nařídil zaměstnavatel. Pojďme si tedy ujasnit, jakým způsobem se k tomuto fenoménu staví náš právní řád, jaká úskalí má home office z pohledu bezpečnosti práce a zda existují nějaká specifika pro osoby s epilepsií.
Jak upravit pracovní prostředí pro člověka s epilepsií
Přijali jste člověka s epilepsií a zajímá vás, jaké úpravy na pracovišti byste měli provést? Povětšinou nejsou potřeba vůbec žádné. Častokrát je to spíše o přístupu ostatních kolegů a nadřízených. V případě, že se nikdo z okolí nebude zaměstnance s epilepsií bát, nebude nijak složité řešit ani případné komplikace plynoucí z tohoto onemocnění. V některých případech je ovšem třeba k úpravě pracoviště přistoupit. Kdy? Čtěte dál.
Splňuji podmínky BOZP při zaměstnávání lidí s epilepsií?
Téměř každý zaměstnavatel, pokud to podmínky dovolí, může poměrně úspěšně do svého týmu zařadit i zaměstnance s epilepsií. I organizace, jejichž hlavní činností jsou práce vylučující osoby s handicapem, mohou na svých pracovištích zajišťujících podporu bez problémů lidi s epilepsií zaměstnat. Otázkou je, zda je nutné pracoviště, kde bude kolega či kolegyně s epilepsií působit, nějak zvlášť upravovat a zda bych neměl nějak přizpůsobit třeba pracovní dobu, tempo či množství úkolů.
Epilepsie a řízení motorových vozidel
Řízení motorových vozidel je v současné době nedílnou součástí moderního života. Možná i proto opakovaně narážíme na problém ztráty oprávnění k řízení motorových vozidel a dalších strojů u osob s epilepsií. V následujícím článku naleznete odpovědi na nejčastěji kladené dotazy, které se k zákazu řízení vztahují. Nabízíme stručný návod, jak postupovat při ztrátě způsobilosti k řízení i po jejím opětovném nabytí.
Epilepsie a zakázané profese
Epilepsie je onemocnění, které se projevuje náhle vzniklým stavem, od poruchy soustředění přes pád do bezvědomí až po křeče celého těla. Dojde-li u zaměstnance k záchvatu v okamžiku, kdy je zapotřebí, aby se plně soustředil, může se ocitnout v ohrožení na životě či zdraví jak on sám, tak i jeho okolí. Pro představu, pilot letadla musí být po celou dobu letu plně koncentrován a jakákoliv epizoda s případnou poruchou rozlišovací schopnosti, nebo i vědomí je schopna přispět ke katastrofě. I když je mnoho profesí, které člověku s tímto handicapem umožňují uplatnit své schopnosti, existují práce pro osoby s epilepsií nedoporučené, dokonce i zakázané.
Epilepsie a studium aneb správný výběr školy je klíčový pro dobré pracovní uplatnění
Výběr studijního oboru a školy je jedním z nejdůležitějších okamžiků v našem životě.
Reakce šéfa mě velmi překvapila
Danovi diagnostikovali epilepsii před 3 lety. V té době pracoval v kasinu a se svojí diagnózou se nijak v zaměstnání netajil.
Kvůli epilepsii špatně komunikuji a nemohu sama cestovat
U paní Olgy se epilepsie rozvinula až v dospělosti a velmi jí zasáhla jak do pracovního, tak soukromého života.
Vše se děje z nějakého důvodu
Karolína je zdravotní sestřička a epilepsie ji vstoupila do života teprve nedávno.
Právo na jedince s epilepsií nahlíží jako na jakéhokoliv jiného zaměstnance
Klára Sommerová je právnička nadnárodní společnosti Reckitt, ambasadorka Společnosti E a vedoucí právní rubriky našeho informačního portálu Epizóna.
Vycházej ze skutečných rizik, ale i možností a příležitostí, ne z předsudků a mýtů
Lucie Klůzová Kráčmarová je psycholožka, odborná asistentka a vědecká pracovnice působící na Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Epilepsie mi dopomohla k vysněné práci učitele
Michala v jeho 25 letech postihl velký epileptický záchvat, který mu změnil život. Nutno podotknout, že k lepšímu.