Díky besedě od Společnosti E jsme se přestali bát neznámého

Prosbu předcházela událost s jedním z žáků, který se během vyučování bezvládně sesunul ze židle a začal sebou škubat. Paní učitelka s paní asistentkou naštěstí reagovaly duchapřítomně a odstranily všechny předměty v jeho dosahu. Po 5 minutách, které působily nekonečně, se žák probral, byl zmatený a otřesený, když viděl stav třídy kolem sebe. Mezitím dorazili záchranáři, kteří žáka odvezli do nemocnice. O pár dnů později přišla od rodičů zpráva o diagnóze. Epilepsie.

„Člověk si připadá bezmocný. Děti kolem jsou vystrašené, nezřídka jsou ale vystrašení i dospělí. Ne každý dokáže přepnout na autopilota a poskytnout druhému nějakou pomoc. A zvlášť u epilepsie. Jak se to vlastně dělá? A dá se vůbec něco dělat? Tyto otázky nás logicky po události s žákem začaly napadat. Navíc jsme zjistili, že máme vlastně dost zkreslené představy o tom, co s sebou epilepsie přináší za komplikace. Začali jsme se obávat brát s sebou žáky s touto diagnózou na mimoškolní akce.“ reaguje paní ředitelka školy Mgr. Petra Hejkalová. Učitelé ve školách se s epilepsií setkávají čím dál tím častěji, a často jsou to právě oni, kdo jsou u prvního záchvatu. Naštěstí je součástí sboru i výchovná poradkyně, která ví, kam se obrátit, a oslovila tak nás, Společnost E, s již zmíněnou prosbou o besedu.

„Nebudu tvrdit, že jsme po jedné besedě odborníky na epilepsii, ale rozhodně nás lektoři ze Společnosti E zbavili obav.“ sděluje paní ředitelka. Zmiňovaný žák má tedy příležitost účastnit se všech akcí, na které se cítí a pedagogický doprovod je poučen, jaká opatření je potřeba dodržovat, aby se minimalizovaly dopady při záchvatu na mimoškolních akcích. Například jednou z doporučených rad z naší besedy je, že žák při přesunu na chodníku nebo veřejné komunikaci půjde vždy na straně vzdálenější od vozovky, aby do ní nespadl v případě záchvatu. „Byly to zejména tyto, dá se říci, drobné rady, které nám Společnost E poskytla, které nám pomohly si uvědomit, že jsme plně kvalifikováni zvládnout výuku žáků s těmito problémy, aniž bychom se museli obávat, že něco uděláme špatně, nebo aniž bychom žáky kvůli vlastnímu strachu vylučovali z některých činností.“ říká paní ředitelka.

„Besedu Společnosti E vřele doporučuji všem školám a školským zařízením. Trávíme s dětmi a žáky často nejvíce času, pravděpodobnost, že budeme právě u prvního záchvatu, je tedy vysoká.“  uzavírá paní ředitelka.