Epilepsie připravila Alenu o první lásku, mateřství si vzít nenechala
Dnes je hrdou mámou dospělé dcery. Cesta k dítěti však byla kvůli nemoci velmi složitá.
Dokud totiž Alena nepotkala svého manžela, epileptických záchvatů se zalekli všichni dosavadní Aleniny partneři – a to včetně její první lásky. První těhotenství přišlo krátce po svatbě, lékaři se však postavili zásadně proti. Alena musela přijmout nejtěžší rozhodnutí a podstoupit potrat.
Druhé těhotenství už bylo plánované, ale ani v tomto případě nepřišel šťastný konec. Alena potratila tentokrát samovolně. Epileptické záchvaty se ozývaly průběžně – jednou Alena upadla v metru, jindy na ulici. Počet denně užívaných léků se vyšplhal až na patnáct. V devětadvaceti letech Alena otěhotněla potřetí. „Strávila jsem tři měsíce v nemocnici a zbytek doma, ale na konci na mě čekala vytoužená zdravá holčička“, vzpomíná Alena dojatě.
Alenin příběh má šťastný konec. Z vymodleného dítěte je dnes dospělá žena a díky operativní léčbě už Alenu epileptické záchvaty, které jí tolik zkomplikovaly život, netrápí. Přesto zůstává Alenin život propojený se Společností E, která poskytla Aleně pomoc v době, kdy to potřebovala.
Jsme rádi, že máme Alenu v našem týmu v květinové dílně Aranžérie!
Další příběhy
Nemoc nás nedefinuje
Nemoc, ať už je jakákoliv, nás nedefinuje. Ano, je potřeba dodržovat určité věci a pojí se s ní jiný životní režim. Ale to, jak se k ní budeme stavět, je pouze na nás.
Děti s epilepsií bývají často vyloučené z kolektivu
Je třeba to změnit říká Diana Hanczková, studentka třetího ročníku medicíny.
Moje práce mi pomohla, abych svou nemoc pochopila
Přiznává psycholožka Hanka Orlíková v rozhovoru.
Každý „problém“ má své řešení
Rozhovor s Petrou Dittrichovou o vyrovnávání se s epilepsií a zvládání zaměstnání.
Sdílení má smysl
V rozhovoru s veršující blogerkou Martinou Seifrtovou Majorošovou se dozvíte, proč píše o své epilepsii a úzkostné poruše.
Jak šel Tomáš s barvou ven…
Ve 13 letech Tomáš zjistil, že má epilepsii. Své onemocnění ale dlouho tajil. Nyní, ve svých třiceti letech, o sobě veřejně sdílí, že s epilepsií žije.
Prostě jsem zkolaboval, ale život tím neskončil, není to moje chyba
Rozhovor s Michalem vyrovnávání se s epilepsií i vztazích.
Epilepsií onemocněla moje dcera
Nejhorší je, že člověk chce, aby byla samostatná a teď si myslím, že to opravdu nejde.
Měla jsem najednou pocit, že jsem jako z jiný planety
Rozhovor s Michaelou o přijmutí epilepsie jako součásti života.
Epilepsie mi přinesla duchovní rozvoj
Rozhovor s Ondřejem, kterému epilepsie umožnila sebepoznání a duchovní rozvoj.
Důležité je podle mě, aby se o nemoci mluvilo
Aby okolí vědělo, jak má zareagovat v případě, když má někdo epileptický záchvat.
Nejdůležitější je, věnovat se tomu, co vás naplňuje štěstím
Moje první setkání s epilepsií bylo v 9 letech úplnou náhodou. Často mně bolela hlava a nepomáhalo nic.
Pro lékaře byla a je moje epilepsie záhadou
Epilepsie vstoupila do mého života jako blesk z čistého nebe. Objevila se ve dvou letech.
