Jak upravit byt či dům, aby naše dítě bylo doma v bezpečí?

Většina dětí, zvláště těch mladších, tráví doma mnoho času. Je tedy třeba počítat s tím, že právě tam se odehraje řada záchvatů, pokud dítě není kompenzováno, a domácí prostředí podle toho upravit tak, abychom co nejvíce omezili možnost úrazu. Záchvat vypadá u každého jinak, a bezpečnostní opatření budou proto u různých rodin různá. Zde vám nabízíme tipy především pro případ, že vaše dítě trpí záchvaty s křečemi (tonicko-klonickými, případně určitými typy myoklonických), a/nebo záchvaty s pády (zejména tonickými). Naopak pro děti s absencemi nebo třeba se záchvaty výhradně ze spánku může být řada uvedených doporučení zbytečných.

Koupelna

Patří mezi nejrizikovější prostory. Zrcadlo, umyvadlo, sprcha, vana, tvrdá podlaha, možnost uklouznutí – to vše činí z koupelny prostor, kde je třeba zvýšené opatrnosti.

• Sprchování je bezpečnější než koupání ve vaně.
• Pokud z nějakého důvodu nemáte možnost nahradit koupání sprchou, nepoužívejte alespoň plně napuštěnou vanu. Do vany je lepší napustit méně vody, zvlášť pokud na dítě nedohlížíte nepřetržitě z bezprostřední blízkosti. Pozor, dítěti stačí k utonutí i jeden centimetr vody – pokud se mu ústa i nos dostanou pod hladinu. U dítěte s epilepsií proto doporučujeme, pokud se koupe ve vaně, aby rodič byl nablízku po celou dobu jeho pobytu ve vaně.
• Dítě by do vany mělo vstoupit až po uzavření přítoku vody.
• Pravidelně kontrolujeme odtok vody a teplotu vody. Proti opaření je možné opatřit si tepelný regulátor na sprchovou hadici a nastavit kohoutky tak, aby se dítě opařit nemohlo. U kotlů na ohřev vody je vhodné nastavit nižší teplotu.
• Rozhodně doporučujeme protiskluzovou podložku.
• Pokud jsou záchvaty velmi časté, můžete do sprchy instalovat (napevno) sedátko.
• Místo pevných posuvných dveří do sprchového koutu radíme závěs – k dítěti se tak snáze dostaneme.
• Madla jsou v některých případech velmi vhodná, v jiných by mohla naopak spíš překážet – záleží na velikosti koupelny, na jejich umístění, na typickém průběhu záchvatů atd.
• Jestliže dítě při záchvatu upadne, hrozí, že se při otvírání dovnitř dveře zablokují ležícím tělem. Proto si pokud možno zařiďte do všech malých místností (koupelna, WC atd.) dveře s otvíráním ven.
• Není vhodné zamykat se v koupelně ani na WC. Lepší je používat visací tabulku s nápisem „Obsazeno“. Tu by měli používat všichni členové domácnosti, aby se dítě necítilo vyloučené. Toto platí zejména pro starší děti, jakmile začnou vyžadovat soukromí.
• Sprchovat by se dítě s epilepsií, i když je stabilizované, mělo jen tehdy, když je doma další osoba.
• Pokud dítě navyknete, aby si ve sprše zpívalo, uslyšíte, že je v pořádku.

Kuchyně, jídelna

Ani kuchyně není pro lidi s epilepsií, zvláště pak pro děti, zcela bez nebezpečí. I tady ale lze při správné úpravě a výběru zařízení i nácviku určitých návyků riziko úrazu významně snížit.

• Pokud bude vařit dítě či dospívající s epilepsií, dejme před klasickým sporákem přednost mikrovlnné troubě. Je to nejbezpečnější varianta. (Další možností je indukční sporák, i u něj je riziko menší než při vaření na otevřeném plameni.)
• Všechny nebezpečné předměty odstraníme z dosahu dítěte.
• Jídlo je lepší připravovat, když je doma více lidí (zatímco jeden člen rodiny vaří, někdo jiný může dítě pohlídat).
• Naučme dítě jíst v klidu u stolu, bez pobíhání či přesunů po bytě.
• Rozhodně se vyplatí používat nerozbitné nádobí.
• Misky jsou bezpečnější než talíře.
• Pokud bude dítě doma samo, je dobré mu jídlo předem připravit, aby ho mohlo jen sníst, případně aby s ním muselo co nejméně manipulovat (např. jen ohřát v mikrovlnce).
• Bude-li starší dítě či dospívající přece jen vařit či ohřívat jídlo na sporáku, ať si otáčí rukojeti pánví a hrnců od sebe, aby se zmenšilo nebezpečí, že o ně při záchvatu zavadí a strhne je na sebe.
• Rovněž ať se vyhne přenášení nádob s horkými jídly. Lepší je přinést si talíř k hrnci na sporáku, po přemístění horkého jídla na talíř nechat pokrm trochu vystydnout a teprve poté přenášet.
• Dítě by samozřejmě nemělo přenášet ani horké nápoje.
• Na vaření vody může dítě/dospívající použít raději rychlovarnou konvici než hrnec.

Dveře, okna, podlahy a nábytek

• Výhody dveří s otevíráním ven především v malých místnostech jsme už zmínili výše. Mají-li dveře skleněnou výplň, vyplatí se investovat do nerozbitného skla nebo bezpečnostní folie. Sníží se tím riziko pořezání při případném pádu. Totéž platí i pro okna.
• Oželíme nebo alespoň omezíme koberečky, podlahy raději pokryjeme celoplošným kobercem nebo je necháme holé (a hladké).
• V patrovém rodinném domě je vhodné v případě výskytu záchvatů s automatickou činností a blouděním zajistit zábrany vstupu na schodiště či na balkón.
• Na rohy nábytku, na úchyty apod. můžeme umístit chrániče z tvarovaného plastu. Lze se také obejít zcela bez úchytů, případně si obstarat či nechat vyrobit nábytek s oblými rohy, bez ostrých hran. Připevněný nábytek nehrozí překocením.

Zdroje tepla

• Na radiátory pořídíme ochranné kryty, i jako prevenci popálenin.
• Volně stojící lehká topná tělesa se mohou při záchvatu převrátit.
• Máme-li doma krb, prostor kolem něj musíme rovněž zabezpečit. Použijeme k tomu zástěny a na krbové náčiní uzavíratelné boxy.

Televize a počítač

V rozporu s míněním řady laiků mohou děti s epilepsií sledovat televizi i používat počítač. Jen asi tři procenta lidí žijících s epilepsií má záchvaty vyvolávané blikajícím světlem (tzv. fotosenzitivní epilepsii). Pokud tomu tak je i u vašeho dítěte, je vhodné používat speciální filtr na obrazovku, případně i speciální ochranné brýle. U každého, nejen fotosenzitivního, dítěte s epilepsií doporučujeme:

• Omezit dobu sledování televize či používání počítače (uvádí se cca 1–2 hodiny).
• Používat kvalitní monitor, případně ho doplnit filtrem; totéž platí pro televizní obrazovku.
• Snížit kontrast na monitoru.
• Vyhýbat se zatemňování místnosti, naopak vždy dítěti při sledování televize nebo při používání počítače rozsvěcet světlo (třeba lampičku) poblíž obrazovky, abychom zmírnili kontrast.
• Zajistit, aby dítě mělo od obrazovky dostatečný odstup (u televize 2 metry či více).
• Rozhodně vyloučit počítačové hry označené jako nevhodné pro lidi s epilepsií a také hry na principu virtuální reality.

Jak zajistit dítěti bezpečný spánek?

Spánek je pro řadu dětí s epilepsií dobou se zvýšenou pravděpodobností výskytu záchvatu. U některých pacientů se mohou záchvaty vyskytovat výhradně ve spánku či při usínání/probouzení. Co může pomoci k bezpečnému průběhu spánku a případně i k co nejméně riskantnímu průběhu záchvatů během něj?

• Jedním ze základních doporučení pro jakoukoli osobu s epilepsií je nastavit si pevný, pravidelný rytmus spánku a bdění a ten dodržovat. To může být náročné obzvlášť pro dospívající, je to však jediná cesta, jak zamezit zvýšené únavě během dne (která může být spouštěčem záchvatu) a obecně snížit i pravděpodobnost výskytu záchvatů (včetně těch, které přicházejí ve spánku).
• Zkušení rodiče dětí s epilepsií doporučují též promyšlenou úpravu a pečlivou údržbu okolí postele. Místo, kde dítě spí, by mělo být bezpečné i při případném pádu z postele, což znamená, že každý večer pečlivě uklízíme z podlahy všechny hračky a další věci, o které by se dítě mohlo zranit, nenecháváme např. na poličkách vedle postele vratké, těžké či ostré předměty atd. Pro některé děti bude vhodný pevný polštář (anatomický nebo jinak pevně tvarovaný), který snižuje nebezpečí zadušení.
• U nočních záchvatů s výraznou pohybovou aktivitou spojenou s rizikem poranění (zejména tzv. hyperkinetické záchvaty) může být pro dítě bezpečnější spát na velmi nízké posteli, eventuálně i na matraci položené přímo na podlaze.
• Některým rodičům se osvědčují chůvičky, případně chůvičky s monitorem pohybu, jinak běžně používané u kojenců. Jde o zařízení, které přenáší a zesiluje zvuk, takže rodiče vzbudí, jakmile dítě začne vydávat zvuky nebo se pohne. Mnohé děti vydávají při záchvatu natolik typické zvuky, že mají rodiče ihned jasno.
• Poměrně vzácně se při epileptických záchvatech vyskytují zástavy dechu. Pokud je právě u vašeho dítěte pravděpodobnost zástavy vyšší, můžete využít monitor dechu.
• U některých dětí začíná typický záchvat změnou tepové frekvence. V tom případě se vyplatí pořídit měřič tepové frekvence, který vás podobně jako chůvičky a monitory dechu včas upozorní. Před pořízením konkrétního monitorovacího systému se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, který může posoudit jeho smysluplnost, případně vám pomoci s jeho výběrem.
• Existují také monitorovací přístroje výskytu nočních epileptických záchvatů. Jedná se o monitorovací podložky, které jsou určeny ke sledování člověka s epilepsií na lůžku či křesle v době spánku. Dokáží upozornit na výskyt klonické fáze epileptického záchvatu. Rozhodně tedy nejde o systémy, které by dokázaly detekovat každý typ epileptického záchvatu ze spánku. Většinou se skládají ze dvou součástí – ze snímací podložky a řídící jednotky (případně přenosného pageru). Výrobců těchto přístrojů je ve světě vícero a je vždy vhodné probrat vaše konkrétní představy a zdravotní stav vašeho dítěte s ošetřujícím lékařem s ohledem na možnosti a typy přístrojů, které daný výrobce vyrábí či dodavatel poskytuje. V některých případech je možné si monitorovací podložku na určitý čas bezplatně zapůjčit a vyzkoušet před případným zakoupením.

Bezpečnostní opatření venku →