Co epileptické záchvaty vyvolává?

Co přesně vyvolává (provokuje) jednotlivé epileptické záchvaty, je často nejasné i lékařům. Mezi lidmi přetrvává kolem provokačních faktorů spousta mýtů. Dříve se například věřilo, že dítě (ani dospělý) s epilepsií nesmí jíst čokoládu ani jiné sladkosti včetně většiny druhů ovoce, papriku, případně pít kakao, čaj apod. Tyto domněnky se však nikdy nepotvrdily.

Asi nejvýznamnějším provokačním (nebo rizikovým) faktorem epileptických záchvatů je nedostatek spánku (spánková deprivace). Proto se u dětí s epilepsií ještě důrazněji než u jiných doporučuje pravidelný a dostatečný spánek.

Jednotlivé děti se v potřebě spánku významně liší. U každého dítěte je především potřeba respektovat jeho vlastní rytmus spánku a bdění.

Výše jsme zmínili potraviny a nápoje, považované dříve mylně za nevhodné; samozřejmě platí, že s ohledem na potřebu pravidelného spánku je třeba kávu, silný černý čaj, energetické a kolové nápoje konzumovat omezeně a s rozumem, tj. nepít je několik hodin před spaním.

Není dobré výrazně měnit spánkový rytmus dítěte ani o víkendech. Je rovněž vhodné plánovat například cesty na dovolené tak, aby bylo dítě dostatečně odpočinuté. Z tohoto pohledu jsou pro děti s epilepsií rozhodně bezpečnější kratší cesty letadlem než dlouhé cesty autobusem či autem.

U adolescentů i dospělých s epilepsií je vážnou hrozbou konzumace alkoholu, zejména ve fázi poklesu hladiny ethanolu v krvi (lidově takzvaná kocovina), kdy se velmi výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku epileptického záchvatu. Nelze definovat, jaké množství alkoholu je „ještě bezpečné“, jelikož se tato míra mezi jednotlivými pacienty velmi liší (i v závislosti na dalších okolnostech) a důrazně ji nedoporučujeme hledat.

Důležitým spouštěcím faktorem epileptických záchvatů u dětí, které k tomu mají predispozici, jsou některé imunitní změny. Mohou to být například běžné infekční nemoci (plané neštovice, průjmová onemocnění, chřipka) provázené horečkou. Epileptické záchvaty se vzácně mohou objevit i po očkování. Chceme ale důrazně upozornit, že u zdravého dítěte bez dalších dispozic očkování epilepsii nezpůsobí. Dlouhodobý pozitivní přínos plošného očkování je nepopiratelný. Epilepsie provází lidstvo po celou jeho známou historii, množství lidí s epilepsií se dlouhodobě nemění, a to nezávisle na očkování. Je potřeba dodržet určitá pravidla, například neočkovat děti s probíhající infekcí. Nutná je opatrnost rovněž u dětí s opožděným psychomotorickým vývojem. U dětí, které již prodělaly epileptický záchvat, je vhodné se o dalším očkování poradit s dětským neurologem. Podle současných doporučení odborných lékařských společností však diagnóza epilepsie u dítěte v žádném případě není důvodem k zastavení očkování. U závažných epileptických syndromů lze postupovat podle individuálního očkovacího plánu, např. s vyloučením živých vakcín.

U části dětí (nejčastěji s některými genetickými epilepsiemi) může záchvat vyprovokovat blikající světlo (tzv. stroboskopický efekt). Nejrizikovější jsou frekvence okolo 15–20 Hz, neboli 15–20 bliknutí za vteřinu. Zdroje střídajícího se kontrastu světla a tmy jsou různé, například sluneční světlo problikávající přes stromovou alej při jízdě autem, ale i plápolající oheň, odrazy slunce od hladiny vody, stroboskopy na diskotékách či přijíždějící vlak. Velmi důležité pravidlo říká, že v takové situaci u disponovaných jedinců nestačí pouze zavřít oči – to by mohlo riziko záchvatu spíše zvýšit. Je třeba zakrýt si oči (případně jen jedno oko) dlaní.

Pouze u malé podskupiny pacientů (asi 3 % dětských epilepsií s tzv. reflexními záchvaty) jsou však epileptické záchvaty vyvolávány výhradně vnějším podnětem. Nejčastěji jde opět o blikající světlo, velmi zřídka záchvat vzniká v důsledku určitého zvukového podnětu nebo dotekem na některých částech těla.

Specifickým vnějším faktorem, který zvyšuje riziko vzniku záchvatů, jsou počítačové hry. V některých z nich se totiž mohou, stejně jako v určitých filmech, vyskytovat sekvence se střídajícím se kontrastem. Někdy se tento problém odhalí až po uvedení díla na trh. Počítačové hry nejsou dětem s epilepsií zakázány, ale platí, že i zdravý jedinec by měl dodržovat určitá pravidla:

• dostatečná vzdálenost od obrazovky
• lepší jsou menší než větší obrazovky
• je vhodnější mít v místnosti rozsvícené světlo
• je nutné dělat přestávky od hraní (například po jedné hodině hraní 15 minut odpočinku)
• přestat hrát při známkách únavy

Ani zdravé dítě by nemělo u počítačových her trávit příliš mnoho času. Jsou totiž popsány případy vzniku záchvatů z únavy při nadměrném hraní počítačových her i u dětí bez fotosenzitivní epilepsie.

Je třeba mít na paměti, že spouštěcí faktory záchvatů jsou velmi individuální. Vždy je dobré sledovat a případně si i zapsat, co právě u vašeho dítěte záchvatu předcházelo, stejně jako průběh záchvatu samotného. Tyto informace jsou velmi důležité nejen pro lékaře, kterému pomohou určit typ epilepsie vašeho dítěte, ale i pro vás. Pokud zjistíte určité specifické situace, které právě u vašeho dítěte opakovaně působí záchvaty, pokuste se jim vyhnout.

Diagnostika epilepsie. Jaká vyšetření budeme podstupovat? →