Mateřství

Mnohé ženy s epilepsií si kladou otázky, zda je pro ně těhotenství a mateřství vhodné, jak ho zvládnou a zda jejich nemoc nemůže mít vliv na zdraví dítěte. Pokud se rozhodujete o těhotenství, je důležité společně s partnerem probrat všechna možná hlediska včetně rizik. Těhotenství a narození dítěte je krok, který významně ovlivní všechny oblasti života. Proto je důležité, abyste oba otevřeně a upřímně zvážili vliv tohoto rozhodnutí na váš život.

Těhotenství s epilepsií?

Epilepsie sama o sobě není důvodem k tomu, abyste se vzdala myšlenky na dítě. Více než 90 % žen s epilepsií má zdravé dítě, prožily nekomplikované těhotenství a porod. U necelých 10 % mohou nastat komplikace, a to jak pro matku, tak pro dítě.

Mnoho žen se obává nežádoucích účinků antiepileptik na plod. Některá antiepileptika skutečně představují zvýšené riziko, takže bude vhodné se o jejich dalším užívání, změně či případném snižování dávek předem důkladně poradit s lékaři a situaci s nimi průběžně konzultovat.

Pokud se týká epilepsie samotné, některé typy záchvatů (zvláště tonicko-klonické a ty, které jsou spojené s poruchou vědomí) představují větší riziko postižení plodu. Jednak mohou vést k poranění a k porodnickým komplikacím, a navíc při křečích matky je plodu dodáváno omezené množství kyslíku. Riziko pro matku a plod stoupá s frekvencí záchvatů, nicméně komplikace nelze vyloučit ani při ojedinělém záchvatu, který může vést např. k závažnému poranění matky a poškození plodu. Výrazné riziko pro matku i plod vzniká především, vyskytují-li se záchvaty nakupeně. Obecně je pro průběh těhotenství a pro nenarozené dítě dobré, je-li v těhotenství záchvatů co nejméně. Pokud se záchvaty křečí objeví, bývá vhodné zkrátit pokud možno jejich trvání podáním diazepamu.

Rozhodně je naprosto nevhodné vysazovat léčbu svévolně, bez porady s lékařem. Těhotná žena se musí léčit stejně důsledně a systematicky, jako žena, která těhotná není. Rizika vyplývající z přetrvávajících záchvatů jsou obecně vyšší než rizika spojená s podáváním antiepileptik během těhotenství.

Předem snižujeme rizika

Některá rizika je možné snížit. Ideální je těhotenství plánovat, což většinou obnáší užívání kontracepce (antikoncepčních prostředků). Některé antikoncepční léky mohou snižovat účinek antiepileptik a naopak některá antiepileptika mohou nepříznivě ovlivnit spolehlivost některých kontracepčních metod, čímž hrozí riziko nechtěného početí. Je tedy třeba vše probrat s lékaři.

Pokud se rozhodujete, zda a kdy mít dítě, i o tom je vhodné se poradit ještě před otěhotněním s neurologem-epileptologem a gynekologem, neboť právě v této době je možné ovlivnit některá rizika.

Je třeba co nejpřesněji určit typ vašeho onemocnění a podle toho stanovit optimální léčbu. Váš ošetřující lékař může zvážit změnu léčby. Cílem je co možná nejvíce minimalizovat nežádoucí vliv epilepsie a její léčby na plod. Optimální je dosáhnout stavu bez záchvatů nebo s co nejmenším počtem záchvatů, a to při nejnižší účinné dávce antiepileptik pouze s jedním druhem léku, který má co nejmenší vedlejší účinky a co nejnižší potenciál způsobovat vrozené vývojové vady.

Váš ošetřující lékař vám také nabídne genetické vyšetření před těhotenstvím. Jeho cílem je:

• Zjistit možnou genetickou zátěž s ohledem na epilepsii (epilepsie může být součástí některých geneticky podmíněných syndromů).
• Vyloučit jiná rizika poškození plodu, z nichž mnohá lze ovlivnit (např. zjištění přítomnosti protilátek proti zarděnkám a přeočkování). Genetik může při rozhovoru s vámi a vaším partnerem objevit kromě epilepsie další zátěž a rozebrat s vámi její závažnost a možnosti prevence.

Je také vhodné odstranit nebo zmírnit i jiné rizikové faktory, které s epilepsií nemusejí souviset, jako je obezita či podvýživa, kouření, alkohol nebo jiná onemocnění.

V případě plánovaného těhotenství se doporučuje užívání kyseliny listové (folátu, vitamínu B9) v tabletách již tři měsíce před otěhotněním a dále ještě minimálně během prvního trimestru. Kyselina listová se vyskytuje mimo jiné v mléku, sýru, luštěninách, tmavé listové zelenině a v citrusových plodech. V tomto období se také doporučuje užívání dalších vitamínů skupiny B.

Průběh těhotenství

V průběhu těhotenství v těle ženy probíhají změny, které mohou vést ke změně frekvence záchvatů. Počet záchvatů se během těhotenství u dvou třetin žen s epilepsií nemění, méně často se může zvýšit nebo snížit; také se může změnit druh záchvatů, případně mohou i zcela vymizet. Pokud je pacientka 1 rok a déle bez záchvatů, nebo alespoň bez ohrožujících záchvatů, je 80% pravděpodobnost, že bude bez záchvatů i v průběhu těhotenství.

Pokud víte, že jste těhotná, neváhejte s návštěvou svého gynekologa. Vaše epilepsie představuje pro vaše dítě mírně zvýšené riziko. Je proto důležité, abyste dodržovala všechny termíny preventivních prohlídek v těhotenství a řídila se radami svého lékaře. Gynekolog vám provede potřebná vyšetření, která se provádějí u všech těhotných žen. Navíc vám může nabídnout rozšířený prenatální screening (sledování plodu před narozením) s možností co nejpřesněji stanovit možné odchylky ve vývoji plodu. Tato vyšetření se provádějí pouze na specializovaných pracovištích a zahrnují vyšetření krve v 10. a pak kolem 16. týdne těhotenství, a dále podrobné ultrazvukové vyšetření ve 12. a pak ve 20. týdnu těhotenství. Ženám s vyšším rizikem je nabízena možnost vyšetření choriových klků (část placentární tkáně) v prvním trimestru nebo amniocentéza (genetické vyšetření vzorku plodové vody) ve druhém trimestru těhotenství. Tato vyšetření patří do skupiny takzvaných invazivních metod, u nichž se riziko porodnických komplikací pohybuje kolem 1 %. Pokud by se prokázala odchylka ve vývoji plodu, musí se žena po poradě s lékařem a na základě dostatku informací o alternativách rozhodnout o dalším postupu. Ultrazvukové vyšetření je doporučováno také v případě, když žena prodělá „velký“ (generalizovaný tonicko-klonický) epileptický záchvat během těhotenství.

Stejně důležitá je spolupráce s vaším neurologem-epileptologem. I toho byste měla navštívit co nejdříve. Bude průběžně sledovat případný vývoj vaší epilepsie, podle toho naplánuje další kontroly a vyšetření (např. hladiny antiepileptik, která může v některých případech kolísat). Z hlediska epilepsie může hlavně první trimestr přinášet některé komplikace. Může se například zvýšit frekvence záchvatů. Častou příčinou toho je, že si žena sama i přes doporučení lékařů vysadí nebo sníží antiepileptika ze strachu z možných vrozených vad nebo jiného negativního účinku léků na děťátko. Pokud máte takové obavy, promluvte se svým neurologem-epileptologem. Dále mohou být záchvaty vyvolány hormonálními změnami, zvýšeným stresem a úzkostí, a hlavně nedostatkem spánku.

Mnohé ženy si v prvních měsících stěžují na nevolnost a zvracení, které se může u části z nich objevovat i několikrát denně. Tím může být ovlivněn přestup léků ze zažívacího traktu do krve. Možná proto bude nezbytné, abyste změnila čas užívání léku. Pokud se zvracení vyskytne krátce po požití léku (do 1 hodiny), obvykle se doporučuje vzít si dávku léku ještě jednou. Promluvte si o tom se svým neurologem-epileptologem, zvláště v případě silného zvracení.

V těhotenství je rovněž nutné dbát na dostatek spánku. Také psychická pohoda a spokojenost ovlivňují váš zdravotní stav.

Vitamín K bývá běžně obsažen v dostatečném množství v běžné stravě. Je důležitý pro srážlivost krve. Některá antiepileptika účinek vitamínu K zeslabují. V ČR je vitamín K podáván po porodu všem dětem, u žen užívajících antiepileptika je to zvlášť důležité.

Při poslední kontrole před porodem by vám měl neurolog-epileptolog vystavit zprávu pro porodníka. Ta bude obsahovat informace o charakteru vašeho onemocnění, jak se obvykle projevují záchvaty, zda existují postupy, které pro vás nejsou vhodné, a zda jsou naopak nutná nějaká opatření během porodu a po porodu, vyjádření ohledně kojení, jaké léky užíváte a jejich dávkování a kontakt na ošetřujícího neurologa-epileptologa pro případ potřeby konzultace.

Porod

Porod u vás bude probíhat nejspíše stejně jako u zdravých žen. Pravděpodobnost epileptického záchvatu v průběhu porodu je minimální. Pouze 1–2 % rodiček prodělá záchvat v průběhu porodu nebo v době 24 hodin po porodu.

Ten lze zvládnout podáním vhodného léku. Jeho nejčastější příčinou (provokujícím momentem) bývá nedostatek spánku (spánková deprivace) a vynechání pravidelné antiepileptické léčby. Pokud ženě hrozí zvýšené riziko tonicko-klonického záchvatu nebo epileptického statu (status epilepticus) během porodu, přistupují lékaři většinou k císařskému řezu.

Většina žen s epilepsií může spontánně porodit, stejně jako většina zdravých žen. Řada žen s epilepsií se porodu bojí. Mají strach, že záchvat při porodu může ublížit dítěti. Paradoxně strach a úzkost mohou záchvat vyprovokovat. Tomu lze předejít dobrou předporodní přípravou, se kterou vám může pomoci porodní asistentka. O vhodném vedení porodu a vašich přáních a představách si již v předstihu promluvte s porodníkem i neurologem-epileptologem.

Je výhodné, pokud může být u porodu přítomen někdo z rodiny, kdo ženu jednak psychicky podpoří, jednak zná její záchvaty a může případně upozornit ošetřující personál na některé typy záchvatů, které nejsou provázeny křečemi.

U některých druhů epilepsie není vhodná příliš dlouhá hyperventilace (prohloubené či zrychlené dýchání), která může mít u některých žen provokující vliv na záchvaty. Není ostatně vhodná ani u žen bez epilepsie. V předporodní přípravě se můžete naučit zvládnout kontrakce jiným vhodným způsobem dýchání a relaxace. U některých žen může být přínosná epidurální analgezie.

I během porodu je důležité, abyste užívala antiepileptika ve stejných intervalech a dávkách jako obvykle. Snažte se – pokud to jde – co nejvíce odpočívat.

Poporodní období a kojení

Poporodní období má u žen s epilepsií stejný průběh jako u zdravých žen. Je pro ně ovšem ještě důležitější, aby měly v této době dostatek prostoru pro odpočinek. V případě, že bylo nutné dávku antiepileptik v průběhu těhotenství zvýšit, je vhodná kontrola jejich hladin co nejdříve po porodu a případně úprava jejich dávkování.

Všechny ženy s epilepsií mohou kojit. Kojení se dokonce doporučuje. Pouze u některých léků je třeba zvláštní opatrnosti. Léky, které žena užívá, přecházejí v různé míře do mateřského mléka. Dítě ovšem bylo vystaveno působení těchto léků i během těhotenství a pozitiva kojení a mateřského mléka převyšují nežádoucí vedlejší účinky antiepileptik. Pouze u některých antiepileptik je při vyšších dávkách nebo kombinacích léků vyšší riziko útlumu. Děti během kojení usínají, nenasytí se a brzy se pak budí hlady (stejně se však projevují i někteří novorozenci zdravých žen). Je možné zkusit nahradit jednu nebo více dávek kojení umělou výživou (tím se sníží množství léku, které vaše dítě přijímá) nebo kontaktovat porodní asistentku, případně laktační poradkyni.

Je důležité, abyste se v noci vyspala pokud možno alespoň 4–5 hodin vcelku. Po stabilizaci laktace (kojení) je možné se domluvit s partnerem, aby místo jednoho nočního krmení (pokud dítě nevydrží spát tak dlouhou dobu) podal vaše odstříkané mateřské mléko jiným způsobem. Konkrétní rady naleznete na stránkách Laktační ligy www.kojeni.cz. Další možností – pokud se děťátko budí příliš často – je to, že vám ho partner nebo někdo jiný přinese do postele pouze na nakojení a obstará další věci (přebalení, odříhnutí, problém s bolavým bříškem apod.), zatímco vy můžete dále spát. Samozřejmě by nemělo význam, pokud byste byla vzhůru tak jako tak a kontrolovala, zda to dělá dobře. Vše je třeba vyzkoušet a doladit.

Na kojení se můžete připravovat již v průběhu těhotenství. S porodní asistentkou si můžete promluvit o tom, jaké výhody přináší kojení nejen dítěti, ale i matce. Je dobré se seznámit se správnou technikou kojení. Tak můžete předejít většině možných obtíží a neúspěchů kojení.

Ke kojení si najděte klidné místo, kde nebudete rušena. Nebudete-li mít při kojení klid, vaše děťátko to vycítí a mohlo by špatně pít. Pokud máte obavy, že byste při kojení mohla dostat záchvat, posaďte se na zem, opřete se o polštář a také z obou stran vedle sebe položte polštáře. Nebo po zvládnutí jiných poloh vyzkoušejte kojení vleže. Velkým pomocníkem je polštář na kojení.

Bezprostředně po porodu byste měla co možná nejvíce spát. Promluvte si o tom se svými blízkými a přáteli, kteří by vás chtěli navštívit, nejlépe ještě před porodem.

Po dobu prvních dnů poproste rodinu a přátele o pomoc, než se všechno dostane do normálních kolejí.

Tipy pro ženy se záchvaty, které se obávají o bezpečnost svého miminka

• Při koupání miminka by měl být kvůli bezpečí a vaší jistotě přítomen někdo další. Vaničku můžete postavit do velké vany, nebo – pro vaše pohodlí – na zem, abyste vedle ní mohla klečet. Pokud nemůže být přítomen nikdo další, bude bezpečnější, když dítě položíte na velký ručník a umyjete je žínkou.
• Také při přebalování je lepší, když nepoužíváte přebalovací stůl, ale pokládáte miminko raději na širokou postel nebo podložku na zemi.
• Jestliže trpíte nočními záchvaty, nemělo by miminko spát s vámi v posteli.
• Pokud byste si chtěla zajistit dohled další osoby nad sebou, je možné využít tzv. epi-alarm neboli „monitoring opuštění lůžka a epileptického záchvatu“. Jedná se o podložku, na níž sedíte nebo ležíte a která registruje vaše pohyby a přítomnost či nepřítomnost. Monitorovací systém pak druhou osobu ihned upozorní na případný velký (tonicko-klonický) epileptický záchvat. Dále na zahraničním trhu existují speciální monitorovací hodinky. Hradí se samotná koupě hodinek, ale následně také měsíční částka za využívání hodinek v rámci aplikace - záleží na typu používání. Výrobce uvádí, že dokáží detekovat denní i noční epileptické záchvaty. Pokud byste o jejich koupi uvažovali, doporučujeme spojit se s výrobcem a zjistit si všechny podrobné informace, aby přístroj odpovídal funkčnosti, kterou potřebujete.
• Jednodušší a levnější variantou je gumička s rolničkami na zápěstí. Zvuk rolniček při tonicko-klonickém záchvatu je jiný než při běžných pohybech, takže i on dokáže poměrně spolehlivě upozornit dohlížející osobu na probíhající záchvat.
• Tyto pomůcky lze samozřejmě případně využít i pro děti s epilepsií.
• Pokud máte časté záchvaty a máte strach děťátko přenášet s sebou do jiné místnosti, pořiďte si malý kočárek nebo košík na kolečkách. Není vhodné dlouhodobě používat autosedačku (pouze na nezbytně nutnou dobu při cestování) kvůli páteři dítěte.
• U lidí s těžkou formou epilepsie či s nekompenzovanou epilepsií (stejně jako u dětí s četnými a častými epileptickými záchvaty) je také možné využít speciální ochranné přilby (helmy).
• Pokud máte obavy ze záchvatu při procházkách venku s kočárkem a nebudete mít možnost vzít s sebou dalšího člověka, můžete si uvázat šňůru nebo gumu v délce 1–1,5 m na zápěstí a druhý konec upevnit na spodní část kočárku. Tak bude kočárek zajištěn a neujede.
• Samozřejmé je vyvarovat se běžných nebezpečných situací, tj. nepřenášet horké nápoje či ostré předměty v blízkosti dítěte atd.
• Je také dobré si připomenout, že většina žen s epilepsií zvládá péči o dítě bez problémů.

Většina žen s epilepsií prožije nekomplikované těhotenství a porod a má radost ze zdravého děťátka. Ze srdce vám přejeme, aby tomu tak bylo i ve vašem případě.

Práce →