Zaměstnání nebo podnikání?

Zaměstnání nebo podnikání? Existují specifika pro epilepsii?

Našli jste ji. Řeč je o vaší vysněné práci. Procházíte online inzerát, ve kterém se zdá být vše podle vašich představ. Až narazíte na zkratku ŽL. Možná DPP nebo úvazek 0,6. Vysněná práce se mění v neznámou. Zavíráte okno prohlížeče s tím, že se třeba objeví jiná nabídka zítra. Pokud se v textu poznáváte, je na čase zorientovat se nejen ve spleti použitých zkratek, ale i v tom, co pro vás z právního hlediska znamenají. Nechce se vám zrovna číst právní poučky? Máte jen jednu minutu nebo snad čekáte přímo na pohovoru? Mrkněte rovnou na naše přehledové pomocné tabulky.

Očekáváme, že se pracovní trh bude v nadcházejících letech měnit. A to, ať už jde o flexibilitu úvazků, možnost práce z domova nebo tzv. odkudkoli, tvorbu nových pracovních rolí či sdílených pracovních míst. Současně se dá předpokládat, že by právo mělo formou příslušných zákonů na tyto trendy reagovat. Vzhledem k tomu, že jejich přínos pro zaměstnávání osob s epilepsií bude nezanedbatelný, věnujeme jim samostatný prostor v některém z nadcházejících textů. Před tím však připojujeme orientační souhrn nejčastějších variant pracovněprávních vztahů a jejich srovnání se samostatně výdělečnou činností.

Pracovní poměr

Základní rozdíl mezi zaměstnáním a podnikáním je prostý. Jste-li zaměstnancem, konáte práci pro svého zaměstnavatele ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, tzv. závislé práce, nejčastěji založené pracovní smlouvou (pozn. v případě vedoucích pracovních míst můžete být do pozice jmenováni, v případě státní služby jste naopak přijati do služebního poměru).

Zaměstnavatel vám přiděluje pracovní úkoly, rozvrhuje pracovní dobu, přičemž vám za vykonanou práci náleží sjednaná mzda nebo plat. Oproti tomu, rozhodnete-li se podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), svou činnost vykonáváte (jak název ostatně napovídá) samostatně na základě příslušného živnostenského oprávnění.

V současné době jsou populární spíše jednoduché pracovní smlouvy. Za všech okolností ale musí být uzavřeny v písemné formě, přičemž v nich vždy najdete druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Jinak jsou neplatné. Ostatní náležitosti typu mzdy a její splatnosti, nároku na dovolenou, rozvržení týdenní pracovní doby apod. vám zaměstnavatel musí oznámit nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Z praktického hlediska je samozřejmě jednodušší tyto náležitosti zohlednit přímo v pracovní smlouvě.

Pozornost věnujte obzvláště úpravě zkušební doby (max. 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců max. 8 měsíců), délce trvání pracovního poměru (doba určitá vs. doba neurčitá), úpravě práce přesčas, souhlasu s vysíláním na pracovní cesty, konkurenčním doložkám, převzetí hmotné odpovědnosti, úpravě home office a náhrad za ni. Nezapomínejte také, že řada povinností vyplývá z interních předpisů zaměstnavatele a opačně některá práva mohou být upravena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zákoník práce říká, že má zaměstnavatel zajišťovat plnění úkolů především se zaměstnanci, kteří se nachází v pracovním poměru. Z toho plyne, že úvazky sjednané prostřednictvím dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se hodí spíše pro příležitostné typy prací nebo brigády. Mohou být ale užitečnou alternativou právě pokud s přihlédnutím k diagnóze nepřipadá stálý pracovní poměr v úvahu. Nebo třeba pokud aktuálně studujete či jste již v důchodu. Oba typy dohod musí být uzavřeny písemně, nicméně, vzhledem k minimálním požadavkům zákoníku práce, jde v praxi o velmi jednoduché dokumenty. V potaz vezměte následující:

Dohoda o provedení práce (DPP)

DPP je možné uzavřít maximálně na 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Kromě stanovené doby by měla obsahovat výši odměny (nejčastěji formou hodinové sazby) a podmínky jejího poskytování, označení smluvních stran a vymezení pracovních povinností. Výhodou je, že může být sjednána obratem, umožňuje tedy prakticky okamžité plnění zadaných pracovních úkolů. Příjem z DPP se neuvádí v rámci daňového přiznání, přičemž pokud odměna činí do 10.000 Kč a poplatník nepodepsal prohlášení k dani, zdaňuje se taková dohoda 15% srážkovou daní, čímž jsou daňové povinnosti vypořádány.

Pokud se dostanete nad výše uvedenou částku, započítejte navíc ještě odvody na sociální a zdravotní pojištění. Za situace, kdy příjem z DPP činí do 10.000 Kč u jediného zaměstnavatele a poplatník naopak podepíše prohlášení k dani, je daň odváděna zálohově. Podepsané prohlášení umožňuje nad rámec uplatnit slevy na dani, ať už jde o slevu na studenta, základní slevu na poplatníka (v letošním roce ve výši 2.570 Kč měsíčně, 30.840 Kč za celý rok), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

DPČ na rozdíl od DPP není limitována počtem hodin v kalendářním roce. Nelze ji ovšem vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení této podmínky se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů.

Ostatní náležitosti DPČ jsou obdobné jako u DPP. Pokud měsíční příjem z DPČ nepřesáhne 4 499 Kč, jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu a odvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění. Jakmile příjem dosáhne alespoň 4 500 Kč, vzniká povinnost odvádět pojistné stejně jako u běžného pracovního poměru. Daň se pak odvádí buď srážková (u příjmu do 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani), nebo zálohová — podle toho, zda má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.

Od října 2023 platí právo na dovolenou, překážky v práci (např. lékař, svatba, pohřeb), písemný rozvrh směn, omezení délky směny na 12 hodin. Pokud příjmy přesahují limity, vzniká nárok i na nemocenské či otcovskou dávky pro dohodáře.

Podnikání nebo jiná samostatně výdělečná činnost

Podnikání ve zkratce znamená, že vykonáváte činnost za účelem dosažení zisku, na vlastní odpovědnost, náklady, riziko a pod vlastním jménem. Podnikatelská činnost je typická zejména pro osoby provozující zemědělskou výrobu, podnikající na základě živnostenského oprávnění, zapsané v obchodním rejstříku, pro tzv. svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci, veterinární lékaři, soudní znalci, tlumočníci atd.), umělecké profese a další.

Jestliže vám potenciální zaměstnavatel nabízí uplatnění, u něhož vyžaduje živnostenský list, zpozorněte. Za předpokladu, že vaše činnost vykazuje znaky závislé práce (tj. je vykonávána výlučně pro jednoho odběratele, s využitím jeho pracovních prostředků, nástrojů a prostor, dle jeho pokynů a jeho jménem, dlouhodobě), může docházet k tzv. švarcsystému, který není v České republice legální. Model švarcsystému volili někteří zaměstnavatelé ve snaze obejít daňové povinností a zákonné odvody za vlastní zaměstnance. V daném případě se proto vyplatí obezřetnost. V rámci švarcsystému nejenže přicházíte o ochranu garantovanou zákoníkem práce (formálně se totiž nacházíte v obchodním vztahu mezi podnikateli), rovněž se vystavujete pokutě až do výše 100 tisíc korun za účast na něm, zahrnující zákaz činnosti až na 2 roky nebo bloklist na 5 let.

Podnikání se vyznačuje nezávislostí. OSVČ proto vždy odpovídá za vlastní odvody sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako za vypořádání daňových povinností. Dle vykonávané podnikatelské činnosti OSVČ určuje, zda povede účetnictví, daňovou evidenci či pouhou evidenci příjmů a pohledávek (tj. uplatňuje výdaje procentem z příjmu, laicky paušální výdaje).

Jaké novinky přinesla dlouho očekávaná novela zákoníku práce platná od června tohoto roku? Zde máte ty nejdůležitější úpravy.

1. Kdy vás zaměstnavatel nesmí diskriminovat?

Zaměstnavatel vás nesmí diskriminovat při náboru ani v zaměstnání z důvodu zdravotního postižení, kam spadá i epilepsie. Také vás nesmí znevýhodnit kvůli tomu, že jste na rodičovské dovolené nebo čerpáte pracovní volno z jiného důvodu. To vyplývá z § 16 zákoníku práce.

Pokud máte epilepsii, může vám zaměstnavatel nabídnout pracovní pozici nebo pracovní dobu odpovídající vašemu zdravotnímu stavu. Není to diskriminace, ale přiměřené přizpůsobení pracovních podmínek.

2. Musíte o epilepsii říkat zaměstnavateli?

Ne, pokud váš zdravotní stav neovlivňuje vaši schopnost bezpečně vykonávat práci. Pokud ale například hrozí záchvaty v prostředí s rizikem pádu nebo u řízení strojů, měli byste o své diagnóze informovat. Pomůže to předejít nehodám a zároveň umožní zaměstnavateli upravit vaše pracovní podmínky tak, aby byly bezpečné.

3. Můžete pracovat během rodičovské?

Ano, a to i u stejného zaměstnavatele. Nově (od června 2025) můžete během rodičovské dovolené vykonávat i stejnou práci, jakou máte ve smlouvě, pokud s vámi zaměstnavatel uzavře dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dříve to bylo omezené — nesměli jste vykonávat tutéž činnost.

To přináší větší flexibilitu zejména pro rodiče, kteří si chtějí přivydělat nebo udržet kontakt s profesí. Pro osoby s epilepsií to může být výhodná forma návratu do práce — třeba na zkrácený úvazek nebo s upraveným rozvrhem.

4. Co se změnilo u výpovědi?

Dříve začínala výpovědní doba běžet až od prvního dne následujícího měsíce. Od června 2025 však začne běžet hned ode dne, kdy druhá strana výpověď obdrží. To platí jak pro výpověď ze strany zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Stále platí, že běžná výpovědní doba je dvouměsíční, pokud se obě strany nedohodnou jinak.

5. Jak je to se zkušební dobou?

Nově se maximální délka zkušební doby prodlužuje:

na 4 měsíce u běžných zaměstnanců,

na 8 měsíců u vedoucích pozic.

Navíc je možné zkušební dobu prodloužit písemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zkušební doba slouží oběma stranám k vyzkoušení spolupráce — zaměstnanec může bez udání důvodu odejít a zaměstnavatel ho může snadněji propustit.

6. Co když se vracíte po rodičovské?

Pokud se vracíte z rodičovské dovolené před druhými narozeninami dítěte, zaměstnavatel vám musí nabídnout původní pracovní místo a stejné pracoviště. To přináší větší jistotu rodičům, kteří se chtějí postupně vrátit do pracovního procesu.

7. Jak je to s výplatou mzdy?

Nově je primárním způsobem výplaty mzdy bezhotovostní převod na účet. V hotovosti je možné mzdu vyplácet jen tehdy, pokud zaměstnanec výslovně nesdělí číslo účtu nebo s převodem nesouhlasí.

8. Můžete pracovat i na dohodu?

Ano, a právě DPP a DPČ (tzv. dohody mimo pracovní poměr) nabízejí často vyšší flexibilitu:

DPP: do 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, vhodná pro jednorázové práce.

DPČ: max. 20 hodin týdně, ale může být trvalejší povahy

Jak se mě to dotýká jako člověka s epilepsií?

Pro osoby s epilepsií může být práce na dohodu ideálním způsobem, jak začít pozvolna — třeba jen pár hodin týdně, v bezpečném prostředí, které odpovídá jejich možnostem. Novela zákoníku práce přináší větší flexibilitu a otevřenost různým životním situacím. Pokud žijete s epilepsií, můžete si s pomocí zaměstnavatele nastavit pracovní podmínky tak, aby odpovídaly vašemu zdraví i soukromí — a přitom čerpat všechna práva jako ostatní zaměstnanci. Neváhejte využít možnosti práce na zkrácený úvazek, home office, nebo dohodu, pokud vám to více vyhovuje.

Flexinovela platná od 1. června 2025