Mám nějaké povinnosti vůči zaměstnavateli?

Jsem povinen jít na lékařskou prohlídku?

odpověď: ANO, ale ne vždy

Pokud se jedná o preventivní péči, u které jde o posouzení zdravotního stavu zaměstnance vůči jeho pracovnímu výkonu, musím se jako zaměstnanec podrobit pracovnělékařské prohlídce.

Po flexinovele zákoníku práce však nastala důležitá změna: u prací zařazených do 1. kategorie rizika (tedy práce bez významné zdravotní zátěže a bez požadavku na zvláštní zdravotní způsobilost) už není povinné absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. ​​To platí pro většinu administrativních a kancelářských pozic. Pro práce v 2. až 4. kategorii rizika a pro práce s nočními směnami nebo specifickými zdravotními nároky zůstává povinnost prohlídky u smluvního lékaře zachována.

Pracovnělékařská prohlídka probíhá u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (tzv. závodního lékaře), kterého určí zaměstnavatel.

Jako zaměstnanec nemám právo na svobodnou volbu lékaře, který preventivní prohlídku provádí.

Zaměstnavatel mi může umožnit výjimku a uznat lékařskou prohlídku od mého praktického lékaře. Podmínkou je, že moje práce spadá do 1. rizikové kategorie a nemusím mít specializovanou zdravotní způsobilost.

Pokud neuposlechnu zaměstnavatele, který mi nařídí preventivní prohlídku, lze toto jednání z mé strany posuzovat jako porušení pracovní kázně. Když tato situace nastane před uzavřením pracovního poměru, je to důvod pro neuzavření pracovní smlouvy.

Jaké druhy lékařských prohlídek tedy mohu čekat?

Vstupní, s tou musím počítat před nástupem do zaměstnání. Její výsledek musí být znám před zahájením pracovního výkonu. Tuto prohlídku hradí uchazeč o zaměstnání. Pokud ale bude přijat, zaměstnavatel mu ji proplatí. V případě, že se jedná o posouzení způsobilosti k práci v noci, vždy ji hradí zaměstnavatel.

Periodická mě čeká v průběhu zaměstnání podle zákonem daných termínů, a to v závislosti na riziku vykonávané práce a mém věku. Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen určit, do jaké rizikové kategorie patří mnou vykonávaná práce, a musí tento fakt sdělit nejen mně, ale zapsat jej i do žádosti o prohlídku u lékaře. Periodické prohlídky hradí vždy zaměstnavatel.

Mimořádnou prohlídku může zaměstnavatel nařídit v případě, kdy má podezření, že kvůli mému zdravotnímu stavu již nemohu vykonávat danou práci, nebo mě naopak práce ohrožuje na zdraví či životě. Tato prohlídka se tedy provádí na základě žádosti předložené zaměstnavatelem nebo z podnětu zaměstnance. Obvykle se mimořádná prohlídka nařizuje po dlouhodobých dočasných pracovních neschopnostech. Vždy ji hradí zaměstnavatel. Tento druh prohlídky je často relevantní pro lidi s epilepsií. Bude se mě týkat pravděpodobně poté, co vyděsím zaměstnavatele a kolegy svým prvním záchvatem.

Výstupní prohlídku zaměstnavatel požadovat může, ale nemusí. Pošle mě na ni, když bude mít podezření, že práce u něj mi způsobila dlouhodobé poškození zdraví, a chce se ujistit, že tomu tak není. Je hrazena zaměstnavatelem.

Následnou prohlídku mohu absolvovat i po skončení pracovního poměru. Je to v případě, že se následky vykonávané práce mohou objevit později než je obvyklé.

Praktický tip pro lidi s epilepsií: Pokud sám ve svém zájmu pravidelně navštěvuji odborné lékaře, a zejména absolvuji všechna požadovaná vyšetření, mohu si ušetřit spousty času při prohlídkách pracovních. Většina závodních lékařů totiž akceptuje dokumentaci od odborných specialistů. Na základě této dokumentace jsou pak schopni rozhodnout poměrně rychle a celý proces se může stát formalitou.

Mám povinnost sdělit zaměstnavateli svou diagnózu?

odpověď: NE

Aby nemusel zaměstnavatel posuzovat můj zdravotní stav sám, a aby nevstupovaly do hry předsudky a obavy, jsem povinen absolvovat jak vstupní, tak i další periodické nebo mimořádné prohlídky u závodního lékaře.

Tento lékař má právo požadovat po mně doplňující lékařská vyšetření a posudky. Je tedy možné, že před vydáním posudku, zda jsem, nebo nejsem schopen příslušné práce, po mně bude požadovat posudek od neurologa, očního specialisty nebo třeba audio vyšetření.

Dokud nesdělím svou diagnózu osobně, zaměstnavatel se ji nemá jak dozvědět.

Na závěr zaměstnavateli jen sdělí, zda a za jakých podmínek, jsem, či nejsem schopen vykonávat práci, kterou zaměstnavatel uvedl do formuláře žádosti.

Co se stane, pokud svou diagnózu nesdělím?

Svou diagnózu sdělovat nemusím. Jsem však povinen řídit se doporučením lékaře z pracovnělékařské prohlídky a bezpečnostními předpisy. Pokud bych zatajil důležitou informaci a došlo by v práci k úrazu v souvislosti s epilepsií, mohl bych být hodnocen jako porušující své povinnosti podle zákoníku práce, zejména pokud by úraz ohrozil moje zdraví nebo zdraví ostatních.

Proto je důležité spolupracovat se svým a závodním lékařem a respektovat jejich doporučení ohledně omezení nebo úprav práce.

Otevřenost vůči zaměstnavateli a kolegům může být výhodou — pomáhá odbourávat předsudky a zvyšuje připravenost v případě záchvatu.

Rozhodnutí podělit se o svou diagnózu však zůstává plně na mém uvážení.

Musím chodit na všechna požadovaná školení?

odpověď: ANO

Školení jsou v zásadě rozdělena na několik kategorií:

• Školení vyžadovaná zákonem, platná pro všechny zaměstnance
• Zákonná školení pro výkon dané profese (elektrikáři, řidiči apod.)
• Školení požadovaná zaměstnavatelem (soft skills, hard skills)

Obecně má zaměstnavatel poměrně „volnou ruku“ v tom, jakou formu pro školení zvolí i v jaké lhůtě, kromě těch zákonných. Mnoho vzdělávacích akcí se dnes realizuje v on-line formě, a často je i možné se s ohledem na můj handicap dohodnout o délce, náročnosti či formě vzdělávací akce.

Musím dodržovat všechna bezpečnostní pravidla?

odpověď: ANO

V práci si musím neustále počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a poškození majetku zaměstnavatele. Dokonce když sám uvidím, že někde hrozí nebezpečí, musím na něj včas upozornit, nebo se i pokusit odvrátit vlastními silami nebezpečí vzniku škody. Nesmím však přitom ohrozit ani sebe ani další kolegy.

Spousty pravidel se mohou zdát být zbytečných. Jenže většina z nich vznikla až poté, kdy kvůli opomenutí bezpečného chování došlo k újmám na zdraví a někdy bohužel i ztrátám na životech.

Je morálka vyžadována zákonem?

odpověď: ANO

V zákoníku práce je uvedeno, že bez ohledu na vlastní handicap, je mou základní povinností pracovat řádně podle svých sil, znalostí, schopností a v souladu se svým svědomím a právními předpisy.

Měl bych dodržovat zásady bezkonfliktní spolupráce s ostatními zaměstnanci a kolegy. Očekává se, že budu plně využívat stanovenou pracovní dobu, včas a hospodárně plnit pracovní úkoly i řádně hospodařit s prostředky a materiálem potřebným k výkonu práce.

Lhůty preventivních pracovních prohlídek