Co všechno dokáže prozradit externí komunikace

Proč sledovat externí komunikaci zaměstnavatele?

Externí komunikace firem, organizací a institucí — ať už na webových stránkách, sociálních sítích, nebo v médiích — může být skvělým vodítkem k pochopení jejich firemní kultury, hodnot a celkového přístupu k zaměstnancům. Pro lidi s epilepsií může být obzvláště cenným nástrojem, jak si vytvořit ucelený obrázek a zjistit, zda je daná společnost skutečně vhodným prostředím pro budoucí zaměstnání.

Na webových stránkách často najdete důležité dokumenty popisující např. etické hodnoty firmy (Etický kodex) nebo její aktivity v oblasti společenské odpovědnosti (Zpráva o udržitelnosti, ESG report apod.). Stránky někdy obsahují i odkazy na různá videa odhalující např. pracovní prostředí, pracovní aktivity nebo zaměstnance, čímž mohou být také velmi přínosná.

Na sociálních sítích, jako je LinkedIn, Facebook nebo Instagram, získáte živější a autentičtější obraz o dění ve firmě. Firmy zde často sdílejí příspěvky ze zákulisí — firemní akce, sportovní turnaje nebo dobrovolnické projekty. Všímejte si, zda ve svých příspěvcích zmiňují témata spojená se zdravím, mentálním zdravím, nebo zda se angažují v podpoře handicapovaných. Například firma, která podporuje charitativní běh nebo publikuje osvětové články, dává jasně najevo, že vytváří inkluzivní prostředí.

Sledování externí komunikace vám může pomoci zodpovědět klíčovou otázku: Cítil/a bych se v této firmě dobře a bezpečně a mohl/a bych otevřeně mluvit o svém zdravotním stavu, pokud by to bylo potřeba?

Čím více zdrojů, tím lépe

Čím více práce si dáte s vyhledáním informací, tím spolehlivější představu získáte. Buďte zkrátka pozorní a všímejte si veškeré externí komunikace. Je dobré mít také na paměti, že mediální profil daného zaměstnavatele nemusí vždy zcela zrcadlit realitu, a tak k němu přistupujte kriticky. Šikovné PR oddělení jej totiž může mnohdy vykreslit v mnohem zajímavějších barvách, než ve skutečnosti je.

Třešničkou na dortu vašeho vynaloženého úsilí bude to, že se vám získané informace zcela jistě vyplatí při případném pohovoru. Svými znalostmi o dané firmě prokážete skutečný zájem nejen o nabízenou pozici, ale také o daného zaměstnavatele. Je totiž rozdíl, zda pošlete svůj životopis na 100 různých adres, nebo zda máte skutečný zájem o danou pozici i firmu a věnujete svůj čas tomu, abyste si o ní něco zjistili. To se při pohovoru rozhodně počítá.

A jak se na internetu prezentujete vy?

Věděli jste, že i zaměstnavatelé si často lustrují uchazeče na sociálních sítích? Je to zcela logické, komunikace na sociálních sítích mnohé prozrazuje a zdaleka není tak anonymní, jak by si mnozí mohli myslet. Na sociálních sítích totiž často odhalujeme:

• způsob komunikace (jestli je věcný, agresivní, podpůrný),
• hodnoty a postoje,
• profesní zájmy, ale i
• zdravotní či osobní okolnosti, pokud se o ně podělíme.

Proaktivní náborář se tak může o uchazeči dozvědět spoustu informací, které mohou hrát roli v rámci výběrového řízení a někdy i vést k zamítnutí kandidáta. Člověk, který se veřejně vyjadřuje negativně vůči jiným národnostem či rasám, asi těžko může očekávat, že získá místo u multikulturní firmy, která zaměstnává lidi různých národností a jakákoliv diskriminace je pro ni nepřípustná. Extremistické, agresivní či vulgární vystupování na sociálních sítích také není zrovna nejlepší vizitkou, která by nám pomohla získat kýžené zaměstnání.

Sdílení zdravotní diagnózy online

Lidé s epilepsií často stojí před otázkou — Otevřeně o nemoci mluvit, nebo ji na internetu vůbec nezmiňovat? Podle výzkumné zprávy Společnosti E lidé s epilepsií pociťují stigmatizaci a diskriminaci v zaměstnání i při hledání práce.

Pokud se tedy někdo rozhodne veřejně sdílet svou diagnózu, je vhodné promyslet, co a jakým způsobem sděluje. A co když o své diagnóze otevřeně mluvíte na sociálních sítích? V tomto případě je důležité uvědomit si, že váš profil na nějaké sociální síti může být prvním, co se zaměstnavatel dozví o vašem zdravotním stavu. Nemusí to být nutně problém, naopak. Může to otevřít prostor pro upřímnou komunikaci a budování důvěry, což je pro zaměstnanecký vztah naprosto klíčové, obzvláště u člověka se zdravotním znevýhodněním.

Pokud se rozhodnete mluvit o své epilepsii online, doporučujeme:

Přistupovat k tomu proaktivně: Pokud víte či tušíte, že zaměstnavatel vaši diagnózu zná, buďte připraveni o tom mluvit už na pohovoru. Můžete vysvětlit, jak svou nemoc zvládáte, jaké máte zkušenosti s prací a jaké jsou vaše potřeby. Zatajení diagnózy v tomto případě vytváří zbytečnou nedůvěru ze strany potenciálního zaměstnavatele, a může pak vést k výběru jiného uchazeče. Oboustranná debata v mnoha případech odbourává strach a obavy, které mnohdy pramení z neznalosti, nezkušenosti, nebo dokonce ze zažitých předsudků.

Ukázat, že jste informovaní a zodpovědní: Podělte se o to, jak se staráte o své zdraví, a jak vám to umožňuje plnohodnotně pracovat.

Využít nastavení soukromí: Pokud si nepřejete, aby se vaše osobní informace dostaly k potenciálním zaměstnavatelům, pečlivě si nastavte soukromí na svých profilech. Můžete například omezit viditelnost vašich příspěvků jen na přátele.

Klára Janíčková v rozhovoru pro Epizónu nazvaném „Otázka na zdravotní stav by padnout neměla” popisuje pohled zaměstnavatele v těchto případech.

Vždy pamatujme na to, že sociální sítě jsou sice dobrý sluha, ale špatný pán. A je jen na každém z nás, zda a jak je dokážeme správně využít. A pokud zrovna hledáme novou práci, platí to dvojnásob.