Epilepsie? Hlavně žádnou paniku.

Některou z forem epilepsie trpí zhruba 1 člověk ze 100. Všichni jsme s ní někdy setkali nebo o ní alespoň slyšeli. Přesto je stále předmětem mnoha předsudků a mýtů. Pojďme si společně vysvětlit, co epilepsie doopravdy je, a jak se s ní dá plnohodnotně žít.

Co je epilepsie

Epilepsií může kdykoliv onemocnět každý z nás.

Epilepsie není psychická, ale tělesná porucha.  Jedná se o neurologické onemocnění mozku. Lehčí formy nijak neovlivňují schopnost žít běžným životem, tj. pracovat, sportovat, zakládat rodiny.

Většinou se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Nejedná se však vždy o stejný druh nemoci se stejným typem záchvatů, stejnou příčinou a stejnou léčbou. Druhů epilepsie a typů záchvatů je několik. Záchvaty se nemusí projevovat pouze známými křečemi se ztrátou vědomí, ale také např. pouhým zahleděním, brněním nebo výpadkem paměti. Záchvaty se mohou vyskytovat i v noci během spánku.

Epilepsií může onemocnět v kterémkoli věku kdokoli – ať už na základě genetiky, nebo následkem úrazu, porodu, operace, stresu, vypětí apod. Je však ve většině případů (uvádí se přibližně 70 %) vyléčitelná. Léčí se několika způsoby, z nichž nejčastější a nejúčinnější je léčba pomocí léků – antiepileptik. K operacím se přistupuje v případech, kdy jde o diagnostikování epilepsie, na kterou léky nezabírají a operace může pomoci (čemuž předcházejí důkladná vyšetření).

Sociologický výzkum – k některým problémům lidí s epilepsií (zde)
Chci se o epilepsii dozvědět víc

 

Ke stanoveni diagnózy je důležitý dostatek informací o průběhu samotného záchvatu a identifikace možných příčin, které mohou mít vliv na vznik epileptického záchvatu (nedostatek spánku, alkohol a jiné návykové látky, akutní onemocnění mozku – úraz, zánět, cévní příhoda apod.). Diagnózu stanovuje specialista – neurolog, na základě uvedených anamnestických údajů s použitím pomocných vyšetřovacích (EEG) a zobrazovacích (CT, MRI) metod.

Častokrát jsou ke stanoveni správné diagnózy nutná další podrobná vyšetřeni (interní a kardiologické, eventuelně psychologické a psychiatrické) k vyloučeni jiných příčin záchvatových stavů, které mohou imitovat epileptické záchvaty.

Chci vyhledat pomoc lékaře

Jak žít s epilepsií

S epilepsií se dá žít plnohodnotný a spokojený život.

Život s epilepsií vyžaduje více úsilí. Ve většině případů se ale dá zvládnout. Klíčovou roli však hraje přístup okolí. Bez podpůrného, přátelského a dostatečně informovaného prostředí v rodině, mezi přáteli nebo v práci, se dají důsledky epilepsie zvládnout jen stěží. Zodpovědnost však nelze přenášet na ostatní. Každý v sobě musí najít dostatek vůle, vypořádat se s touto hořkou nemocí.

Chci se dozvědět víc o životě s epilepsií

 

Vždy je dobré začít prakticky:

  • V prvé řadě je to nezbytná spolupráce pacienta s lékařem, přijetí vhodné léčby, pravidelné kontroly, užívání předepsaných léků a dodržování správné životosprávy. Je nutné znát stupeň závažnosti onemocnění a podle toho s pomocí lékaře přehodnotit svůj dosavadní styl života i denní program.
  • V případě opakovaných záchvatů s možností pádu je důležité upravit i podmínky v bytě. Například pořídit nábytek s kulatými rohy nebo vyšší zábradlí na balkóně.
  • Mezi důležité formy praktické pomoci patří také možnost využití tzv. kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit život s epilepsií, např. ochranné helmy nebo přístroje monitorující záchvaty během spánku.

Nejdůležitější je “zůstat v pohodě”:

Nedílnou součástí léčby by měla být péče o psychickou pohodu a zdravé sociální vazby. Nejhorší, co může člověk s epilepsií udělat, je uzavřít se ve svém vlastním světě a zůstat v izolaci. V ČR naštěstí existuje několik sdružení, které se této zanedbávané problematice věnují a pomáhají lidem s epilepsií najít sílu, vypořádat se svým onemocněním. Patří mezi ně i naše Společnost E.

Chci využít služeb Společnosti E

První pomoc

Epileptický záchvat není raketová věda. Stačí být připraven.

Pokud jste svědky epileptického záchvatu, který se projevuje křečemi a bezvědomím, postupujte následovně:

  1. Nepanikařte a pokuste se o zmírnění pádu postiženého na zem.
  2. Z dosahu odstraňte ostré a tvrdé předměty, o které by se mohl zranit.
  3. Dotyčného nechte ležet na zemi a nebraňte křečovitým pohybům při záchvatu a počkejte až záchvat pomine. Obvykle netrvá déle než pár minut. V žádném případě nevkládejte nic mezi zuby!!!
  4. Po skončení záchvatu zkontrolujte životní funkce a volnost dýchacích cest, uvolněte oděv kolem krku a dotyčného obraťte na bok, do “stabilizované polohy”, aby nedošlo k zapadnutí jazyka.

Při poranění, nebo trvá-li záchvat déle než 5 minut, zavolejte rychlou lékařskou pomoc (155).

Chcete mít důležité informace neustále při sobě? Stáhněte si kartičky s pokyny první pomoci při epileptickém záchvatu:

  • oranžové – pro veřejnost (zde)
  • modré – pro nemocné epilepsií (zde)
  • zelené – pro nemocné epilepsií do zahraničí (zde)