Při práci s člověkem s epilepsií vnímáme konkrétní omezení z epilepsie plynoucí, ale nechceme, aby nemoc zabrala jeho celou identitu, naopak hledáme kapacity, možnosti a síly každého, kdo se na nás obrátí. Do přímé práce s lidmi s epilepsií zavádíme takové přístupy, které druhé zmocňují, posilují a kdy aktivně participují na řešení své situace. Cílem naší práce je nabídnout pomoc a podporu těm, kteří chtějí, mohou a sami se snaží v životě i ve společnosti lépe uplatit.

Ve své práci uplatňujeme následující etické a metodické zásady sociálního pracovníka:

  1. Sociální pracovník zná právní rámec, svoje pravomoci a odpovědnost vyplývající zejména z
  • Listiny základních práv a svobod
  • Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
  • Občanského zákoníku
  • Etického kodexu sociálního pracovníka ČR
  • uzavřených smluv
  1. Sociální pracovník si uvědomuje a reflektuje
  • svoje hranice, včetně hranic své odpovědnosti vůči člověku, kterému poskytuje podporu
  • svoje stereotypy
  • svoji vůli, práva, a preference
  • hodnoty a to, jak vlastní hodnotové nastavení může ovlivňovat informace, možnosti řešení atd., nabízené podporovanému člověku
  • případný střet zájmů
  1. Sociální pracovník aktivně zjišťuje
  • vůli, preference a hodnoty podporovaného člověka a vnímá jejich význam pro každodenní život a řešení situace
  • kontext rozhodování podporovaného člověka
  • zda jsou respektována práva podporovaného člověka
  • zda podporovaný člověk rozumí důsledkům navržené spolupráce a svých rozhodnutí
  • jak je podporovaný člověk spokojen s důsledky svého rozhodnutí a spolupráce se sociálním pracovníkem, zda rozhodnutí a spolupráce splnili jeho očekávání a vedli k zamýšlenému cíli
  1. Sociální pracovník bere vážně člověka, kterému poskytuje podporu, což znamená, že
  • aktivně mu naslouchá
  • učí se porozumět významům jeho sdělení v kontextu toho, jak jej poznal
  • dbá na jeho názory a soustavně k nim přihlíží
  1. Sociální pracovník zajišťuje, aby člověk, kterému poskytuje podporu, rozuměl
  • informacím důležitým pro jeho rozhodování a vzájemnou spolupráci
  • možnostem a rizikům různých variant řešení a důsledkům spojeným s rozhodnutím a spolupráci se sociálním pracovníkem
  1. Sociální pracovník hledá spolu s člověkem, kterému poskytuje podporu
  • informace potřebné pro realizaci podpory, spolupráce a rozhodování
  • způsoby, jimiž lze podle zkušeností naplnit vůli, preference, práva podporovaného člověka
  • jiné možnosti a další informace, postaví-li se do cesty překážka
  • také další spojence pro učinění a prosazení rozhodnutí člověka a spolupráce
  • zdroje vzájemné podpory lidí v obdobné situaci (peer support)
  • varianty řešení
  • příčiny problému
  • řešení, které naplní vůli a preferenci při minimálních rizicích
  • odpovídající cesty řešení rozporu, pokud vnikne mezi ním a podporovaným (včetně pomoci dalšího (nezávislého) člověka)
  1. Sociální pracovník vytváří prostředí pro spolupráci tím, že v souladu s vůlí člověka
  • propojuje další relevantní osoby v případech, kdy je to zapotřebí
  • organizuje setkání se všemi, kdo mohou pomoci
  • domlouvá se na pravidlech poskytování podpory
  1. Sociální pracovník aktivně pomáhá podporovanému prosadit jeho práva, vůli a preference, aby mohl
  • uskutečnit svá rozhodnutí a kroky k nim vedoucí
  • udržovat si naději na změnu k lepšímu
  • budovat vlastní sebedůvěru, zdatnost a odolnost

Inspirací a zdrojem nám pro vytvoření Etických a metodických zásad byl QUIP, z. ú. www.kvalitavpraxi.cz